Js27 Urbánní geografie



Geografie osídlení (Geography of Settlement) je jednou z geografických vědních disciplín, která se zabývá sídly. Nesnaží se však pouze popsat prostorové rozmístění sídel ve světě, ale snaží se také např. zjistit:
  • jak se sídla vzájemně ovlivňují
  • jakou mají sídla funkci
  • jak se mění sídla v čase
  • jakou mají vnitřní strukturu
Součástí této vědní disciplíny je také geografie města (Urban Geography) a geografie venkova (Rural Geography). V poslední době dochází k změně vnímání těchto oborů a místo geografie osídlen se v odborné literatuře užívá pojem "Urbánní geografie" pro označení všech výše popsaných disciplín.

Základním pojmem je sídlo. Představme si ho jako shluk lidských stavení (jak obytných, tak hospodářských) a nezbytné infrastruktury (např. komunikací), která jsou prostorově oddělena (nezastavěnou plochou) od sídel okolních.

Jak sídla rozdělujeme?

Js27 - A. Podle počtu obyvatel

Hlavním a zároveň nejčastěji užívaným kritériem je rozdělení podle počtu obyvatel.  Zjednodušeně tak můžeme lidská sídla rozdělit na vesnice a města. Stanovení hranice mezi vesnicí a městem se však ve světě velmi různí. 

Na Islandu, který má podobný počet obyvatel jako Ostrava a kde 1/3 obyvatel žije v hlavním městě, bude hranice počtu obyvatel nastavena jinak, než třeba v Japonsku, kde žije skoro 130 milionů obyvatel a nacházejí se zde jedny z největších měst celého světa.

Tabulka č. 1 - Definice měst podle počtu obyvatel

 Stát Min. počet obyvatel města
 Island 200
 Česká republika 2000
 Japonsko 30 000

Podle tabulky by tak Starý Jičín (přes 2500 obyvatel) byl na Islandu městem a Nový Jičín v Japonsku zase malou vesnicí :)

Zdali je sídlo městem nebo vesnicí se posuzuje nejen podle počtu obyvatel, ale také podle dalších faktorů:
  • jaké poskytuje obyvatelům funkce a služby
  • jaký má význam ve svém regionu
  • zda většina obyvatel žije městským způsobem života
  • podle právní definice daného státu
Vesnická sídla

Dříve se za vesnická sídla považovala ta, ve kterých se většina obyvatel živila zemědělstvím. V současném pojetí jsou to všechna sídla, která nejsou městy bez rozdílu toho, jaký způsob obživy mají jejich obyvatelé. Vesnice u větších měst tak dnes plní spíše funkci obytnou pro obyvatele, kteří pracují ve městech. 

Vesnice mohou mít různý tvar, v České republice ale převažují hlavně dva:
  • návesní - vesnice, které mají ve svém centru náves
  • liniové - vesnice, kde domy jsou rozmístěny podél hlavní komunikace
Obrázek č. 1 - Návesní a liniové vesnice



Které vesnice v našem okrese jsou liniové a které mají návesní strukturu?




Co jsou to samoty?


Města

Města se od vesnic liší nejen počtem obyvatel, ale také svými znaky a funkcemi. V tabulce č. 2 jsou uvedeny hlavní znaky, které by mělo každé město splňovat.

Tabulka č. 2 - Hlavní znaky města
 Vnější znaky
  • kompaktní půdorys
  • existence uzavřeného a jasně vymezeného jádra
  • větší počet neobývaných budov (továrny, sklady)
  • existence různorodých částí města (obytné čtvrti, průmyslové čtvrti, obchodní zóny)
 Vnitřní znaky
  • vysoká koncentrace obyvatel na km2
  • různorodost funkcí a služeb pro obyvatele
  • jádrem určité oblasti


Z toho vyplývá, že sídlo s větším počtem obyvatel, které ale nemá výše popsané znaky města, může být vesnicí a naopak. V České republice můžeme uvést tyto příklady:
  • 40 obcí nad 2000 obyvatel není městem(Jesenice má 7000 obyvatel)
  • nejmenší město je Přebuz s necelými 80 obyvateli
Js27 - B. Podle délky pobytu člověka

Za sídla se považují nejen vesnice či města v podobě, jaké známe z Evropy, ale zahrnují se zde i sídla přechodná a stěhovavá.

Za přechodná sídla můžeme považovat třeba výzkumné stanice postavené z montovaných staveb, jak vidíme na obr. č. 2.


Obrázek č. 2 - Výzkumná stanice na Antarktidě


Do kategorie stěhovavých sídel patří ta, kde obydlími jsou jurty, tee pee nebo iglů.




Pro které národy jsou charakteristická stěhovavá sídla? Uveď vždy jeden národ v Africe, Americe a Asii. 



Js27 - C. Česko-anglický slovníček


Aktualizováno dne 16. 11. 2013

Comments