 Js34 - A. Sektorové uspořádání ekonomiky Sektorové uspořádání ekonomiky vychází z prací ekonomů Colina Clarka a Jeana Fourastie, kteří se proslavili hypotézou tří sektorů. Podle této teorie se ekonomika rozděluje na 3 sektory:
V závislosti na stupni ekonomického vývoje státu se hlavní zaměření hospodářství postupně přesouvá z primární k terciálnímu sektoru.  Zjisti, na jaké tří kategorie rozdělovat Fourastie státy na základě strukturální transformace ekonomiky. V čem jsou odlišnosti mezi kategoriemi? Se strukturální transformací ekonomiky se rovněž mění i zaměstnanost v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Na obr. č. 1 vidíme změny v zaměstnanosti z kontextu časové osy. Obrázek č. 1 - Clarkův sektorový model  Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/Clark%27s_sector_model.svg V dnešní době doplňujeme do výše popsané teorie ještě čtvrtý sektor - kvartér (quaternary). Kvartérní sektor je stěžejní součástí tzv. znalostní ekonomiky (knowledge economy) Součástí jsou věda, výzkum, hi-tech, IT technologie a školství. Rozvoj kvartérního sektoru je doménou vyspělých ekonomik. Celkový proces strukturální transformace ekonomiky vidíme na obr. č. 2. Obrázek č. 2 - Strukturální transformace ekomomiky  Jaká konkrétní odvětví jsou součástí jednotlivých ekonomických sektorů?
Js34 - B. Státy světa dle stupně ekonomického rozvoje Z ekonomického hlediska, resp. z pohledu ekonomické vyspělosti země můžeme rozdělit státy na níže uvedené kategorie. Neexistuje však jasná a definovaná hranice, kdy je stát ještě rozvojový, a kdy rozvíjející se. Proto se zařazení zemí do jednotlivých kategorií liší mezi různými zdroji. 1. Nerozvinuté nebo rozvojové země (undeveloped or developing) Jedná se o země, kde, v případě nerozvinutých zemí, stále funguje agrární společnost založena na samozásobitelském mechanismu. Většina obyvatel pracuje v primární sektoru. Země z kategorie rozvojových se liší v tom, že zde začíná proces industrializace. Do této kategorie patří nejchudší státy světa. 2. Nově industrializované země a rozvíjející se trhy (newly industrialized countries, emerging markets) Pro tyto státy je charakteristický silný ekonomický růst, velký význam průmyslu (Čína = továrna světa) a postupně se rozvíjející se sektor služeb. Země, jejichž ekonomický růst je výrazný a mnohdy se pohybuje nad hodnotou 10 %, se často označují pojmem "emerging markets", rychle se rozvíjející trhy. V odkazu "emerging markets" naleznete země, které se řadí do této kategorie. Jak již bylo zmíněno, klasifikace států nemá jasná kritéria a proto se mezi různými zdroji liší. Na obrázku č. 3 nalezneme země, které byly v roce 2013 kategorizovány jako newly industrilized. Obrázek č. 3 - Nově industrializované země (2013)  Specifickou skupinou zemí jsou státy BRICS. Jedná se o velké, nově industrializované a velmi rychle rostoucí ekonomiky, které mají ambice stát se regionální nebo nadregionální velmocemi. Zkratka BRICS je tvořena počátečními písmeny názvů států. Na obrázku č. 4 vidíme státy řazené do tohoto seskupení. Obrázek č. 4 - Země BRICS  Země BRICS budou do roku 2050 jedněmi z největších ekonomik světa. Na obrázku č. 5 si povšimněte, jak výrazně se změní pořadí 5 největších světových ekonomik, na jaké místa budou odsunuty Japonsko, Německo, nebo třeba celá EU. Obrázek č. 5 - Velikost ekonomik v roce 2007 a 2050  Více informací o zemích BRICS naleznete např. zde. Zjisti, jaký nejvyšší a naopak nejnižší růst HDP vykázala Čína za posledních 10 let. 3. Rozvinuté země (developed countries) Jednou z charakteristik těchto zemí je dominantní podíl terciálního a narůstající význam kvartérního ekonomického sektoru, tz. postindustriální ekonomiku. Jedná se o vyspělé země s důrazem na znalostní ekonomiku, kvalitní a široce dostupné vzdělání a vysoký standard kvality života obyvatel. V nejběžněji přijímaném pojetí se do rozvinutých zemí řadí Severní Amerika, EU, Austrálie a Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea a několik městských států (např. Singapur). Obrázek č. 6 - Rozvinuté země  Díky poloze většiny rozvinutých států světa na severní polokouli se rovněž používá zjednodušené socioekonomické "dělení" světa na "Bohatý sever" a "Chudý jih" (tzv. North-South divide). Obrázek č. 7 - North-South divide   V médiích se můžete setkat také s termíny "Země prvního, druhého a třetího světa". Na základě jakých historických zkušeností bylo zavedeno? Js34 - C. Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 21. 12. 2013 |
Světové hospodářství >