Js33 Historické milníky ve vývoji hospodářství

https://e29e80e5-a-09424f46-s-sites.googlegroups.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-ii/logoEU.png?attachauth=ANoY7cqyU0e5OI-ZAQoq1y38bD-wSKR2sp_23rYgnegTvjej7UyEsdUfqhDKhwklhfiNs_rRkM7Lqdz6hJ6DUzQwy1ZhT0vR1vO0BOO7jzmvErVzB6GOSaiFFQuxhXxq8pDQdtXofq2s0HuLppUgDEziTthJlP8yBeQbGBT2ce-3GBXHHE_fCvBiSoO3QVVsmcv_MFObJfg2X4opO4P7PUMKFWvTOjE2Eg%3D%3D&attredirects=0


Světové hospodářství (globální ekonomika) je nedílnou součástí socioekonomické sféry, kde kromě obyvatelstva figurují právě také produkty jeho činnosti. Světové hospodářství prošlo během svého historického vývoje některými klíčovými milníky, které souvisely hlavně se změnami ve způsobu lidské obživy a ve změnách ve způsobu života lidské společnosti.

Js33 - A. Neolitická revoluce

Základním způsobem obživy pro předchůdce dnešního člověka byl lov, sběr plodů a rybolov. Zásadní vliv na rozvoj zemědělství měly výkyvy klimatu - za posledních 60 000 let proběhlo min. 30 výrazných změn klimatu, které ovlivnily celou Zemi a tím také způsoby obživy. Z pohledu počátků zemědělství jsou nejvýznamnější změny související s koncem poslední doby ledové. Nárůst teploty v období mezi 13 000 a 10 000 lety před Kristem je vidět na obr. č. 1.

Obrázek č. 1 - Vývoj průměrné světové teploty v období konce posledního glaciálu
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/svetove-hospodarstvi/Screenshot%202013-12-21%20at%2010.00.13.png
Zdroj: neznámý

Tento nárůst teploty způsobil, že se do oceánu dostalo obrovské množství vody. Na území Severní Ameriky tehdy existovalo jezero Agassiz, který bylo přes 1000 km dlouhé a skoro 400 km široké a mělo větší plochu, než má současné Kaspické moře. Vlivem oteplení se dal do pohybu permafrost, který držel přirozenou hráz tohoto jezera, které se posléze vylilo do oceánu omývajícího severoamerické pobřeží. Tato obrovská masa vody (přes 10 000 km krychlových) měla za následek dočasné přerušení Golfského proudu. Před 12 800 lety tak došlo v Evropě ke krátkému (1000 let) prudkému ochlazení o cca 10 stupňů C, které mělo velmi rychlý nástup (několik desetiletí). Ukončení tohoto období bylo stejně rychlé (několik desetiletí), kdy teplota stoupla o cca 8-10 stupňů C a mořská hladina o cca 60m, viz. obr. č. 2. Více informací naleznete zde.

Obrázek č.2 - Vzestup mořské hladiny o 60m 
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/svetove-hospodarstvi/Screenshot%202013-12-21%20at%2010.47.15.png
Zdroj: Smith et al., 2011

Právě tato klimatická změna koreluje s doloženými zmínkami o prvním systematickým pěstováním rostlin v oblasti Levanty. Celé širší oblasti, ve které se začalo rozvíjet zemědělství, se říká Úrodný půlměsíc.

Zemědělství se vyvinulo nezávisle na různých územích v úzkém rozpětí mezi 10 500 až 4 500 BP. 

Obrázek č. 3 - Hlavní světové oblasti neolitické revoluce
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/svetove-hospodarstvi/Screenshot%202013-12-21%20at%2010.png
Zdroj: autor

Přechod od lovu a sběru k zemědělské činnosti se nazývá neolitická revoluce. Tato změna s sebou nesla i změny ve způsobu života lidské společnosti:
  • vytvářejí se stálá sídla
  • začíná se vytvářet soukromé vlastnictví
  • vytváří se patriarchát
  • rozvoj řemesel a obchodu
  • člověk se stává krajinotvorným prvkem (pozměňuje krajinu - kácí lesy, orá...)
  • první výrazný nárůst populace
Začíná se rozvíjet agrární společnost s primární hospodářskou činností:
  • zemědělství
  • lesní a vodní hospodářství
Agrární společnost byla typická pro starověk a středověk. Přesto i v současném světě můžeme nalézt oblasti, pro které je stále typická agrární společnost. 

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/svetove-hospodarstvi/otaznik.gif

Pro které státy světa je stále typická agrární společnost?


Pro agrární společnost jsou charakteristické následující znaky:
  • rozmístění obyvatel ve světě je závislé na půdě (příroda určuje způsob života společnosti)
  • převládá venkovské osídlení (nízká míra urbanizace)
  • zemědělství je nejdůležitějším sektorem hospodářství
  • v zemědělství pracuje většina obyvatel
  • zemědělství je samozásobitelské (naturální) - většina produkce slouží k vlastní spotřebě

Js33 - B. Průmyslová revoluce

Průmyslová revoluce stála na počátku industrializace. Tento proces trval od 1/2 18. století a v některých zemích je aktuální i nyní. 

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/svetove-hospodarstvi/Domaci_ukol.png
 

Ve kterých zemích teprve probíhá proces industrializace?



Průmyslová revoluce souvisela se vzrůstajícími potřebami zemědělství, s postupným zdokonalováním organizace dopravy a obchodu a s využíváním nových forem energie (z tekoucí vody -> z páry spalováním dřeva -> z páry spalováním uhlí).

Dosavadní manufaktury, zaměřené převážně na výrobu textilu, byly postupně nahrazovány továrnami. Tento přechod souvisel hlavně s:
  • širším využitím tepelné energie
  • zaváděním strojů do výroby
  • lepší organizací práce
Ze společnosti agrární se postupně stává společnost industriální. Industrializace se postupně šířila z Anglie směrem do Západní Evropy. Do českých zemích se tento proces dostal na počátku 19. století a již v polovině 19. století se naše země stala významnou průmyslovou základnou Evropy.

Pro období urbanizace je charakteristický proces urbanizace.

Podrobnější informace o průmyslové revoluci naleznete v samostatném DUM Js3x.

Js34 - C. Vědecko-technologická revoluce

Tato změna ve způsobu života a fungování lidské společnosti započala v 50. a 60. letech 20. století a trvá dodnes. Úspěchy vědeckých objevů a jejich využití v praxi v 1/2 20. století byly impulsem pro další prohlubování a propojování vědy a výzkumu s podnikatelských světem. Firmy si uvědomily, že spolupráce s univerzitami a masivní podpora vědy, výzkumu a inovací jim bude přinášet větší zisky a konkurenční náskok. 

Ve výsledku se nejvyspělejší technologie staly postupně součástí nejen výrobních a distribučních procesů, ale také součástí každodenního života obyvatel. Za hnací sílu vývoje můžeme jmenovat:
  • automatizaci a robotizaci výroby
  • vynález křemíkového čipu a s tím související vývoj elektroniky a IT odvětví
  • dostupnost informací a výrazný rozvoj informačních technologií
  • další zrychlení a zlevnění dopravy (osob, materiálu, informací)
Významnou součástí ekonomiky se stává terciální (služby) a kvartérní sektor (věda, výzkum, školství), ve kterém je ve vyspělých zemích zaměstnána většina populace. Z pohledu urbanizace je doprovodným jevem proces deurbanizace.

Společnost založená na výše popsaných aspektech se nazývá postindustriální

Js34 - D. Česko-anglický slovníček

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/svetove-hospodarstvi/Screenshot%202013-12-21%20at%2020.07.32.png

Aktualizováno dne 21. 12. 2013
Comments