 Kromě ukazatele HDI se ještě používají další dva složené indikátory:
Js36 - A. Index lidské chudoby (HPI)
V současnosti se již nechápe chudoba jen jako věc výše příjmu, ale je na ní nazíráno komplexněji. Chudoba má více rozměrů, podobně jako lidský rozvoj. Vícerozměrný pohled na chudobu byl poprvé představen ve Výroční zprávě lidského rozvoje v roce 2009.
HPI sleduje stejné věci jako HDI,
avšak z opačného úhlu pohledu, tz. z jejich nedostatku (např. kolik % obyvatel se nedožije 40 let věku, kolik % obyvatel je negramotných, kolik % obyvatel nemá přístup k pitné vodě atd.).
Index se počítá zvlášť pro chudé a bohaté země. Chudoba je totiž velmi relativní pojem. Člověk chudý optikou západního světa by v subsaharské oblasti byl považován za bohatého.
Podobně jako HDI index dosahuje hodnot 0 - 1. Čím se hodnota blíží 1, tím je problém chudoby větší.
HPI index je od roku 2010 doplněn ještě výstižnějším indexem, zvaným Vícenásobný index chudoby (MPI).
Js36 - B. Vícenásobný index chudoby (MPI)
Tento nový ukazatel chudoby byl zaveden v roce 2010 a za jeho strukturou stojí odborníci Oxfordské univerzity.
MPI index je složen z 10 ukazatelů:
Obrázek č. 1 - Složení indikátorů MPI Indexu
 Do podílu chudých patří ty domácnosti, která strádají alespoň ve 30 % daných indikátorů.
Podrobná data o chudobě zjištěné MPI indexem naleznete na webu UNDP.
 Obrázek č. 2 - Nejchudší země dle MPI indexu v roce 2012
 Vizualizované výsledky MPI jsou k dispozici na webu Oxfordské univerzity, na který se dostanete kliknutím na následující mapu.
Obrázek č. 3 - MPI index v roce 2013
 Js36 - C. Další ekonomické indexy
Kromě výše popisovaných seriózních indexů existují také další, které se zaměřují na paritu kupní síly (PPP) a běžným občanům stravitelnou formou prezentují např. rozdíly v cenových hladinách různých států.
1. Big Mac Index
Tento index je pravidelně uveřejňován časopisem The Economist již od roku 1986. Zobrazuje ceny Big Macu v různých zemích. Protože se Big Mac prodává skoro ve všech zemích světa, je do srovnání zahrnuta skoro celá planeta.
Index vychází z parity kupní síly, podle které by identický produkt po přepočtu měnovým kurzem měl stát v různých zemích stejně. Index tak ukazuje výrazné rozdíly v cenových hladinách.
Obrázek č. 4 - The Big Max Index (2012)
 2. iPad Index
Dalším populárním indexem je iPad index, který nám ukazuje, kolik hodin musíme pracovat, abychom si mohli koupit iPad.
Tabulka č. 1 - iPad Index pro rok 2009
  Z tabulky jsou patrné propastné rozdíly - pokud obyvatel New Yorku s průměrným platem pracuje na jeden iPod 9 hodin, obyvatel Mumbai (Indie) s průměrným indickým platem na stejný přístroj pracuje neuvěřitelných 177 hodin.
3. Starbucks Index
Na identickém principu pracuje Starbucks index, který porovnává ceny Grande Latte v různých velkoměstech světa.
Obrázek č. 5. - Starbucks Index
 Js36 - D. Aktuální zdroje ekonomických informací
Ekonomické ukazatele se neustále mění a proto je žádoucí vycházet z ověřených a pravidelně aktualizovaných zdrojů. Za klíčové zdroje ekonomických informací můžeme považovat následující weby:
1. Google Public Data Explorer (https://www.google.com/publicdata/directory)
Tento web je agregátorem údajů z celé řady zdrojů - Světová banka, Eurostat a Český statistický úřad. Velkou výhodou je možnost vizualizace a porovnání údajů, včetně možnosti zobrazit dynamickou časovou osu.
Data v interaktivní podobě můžeme také vkládat do vlastních online webů či dokumentu, jak vidíte na obrázku č. 6.
Obrázek č. 6 - Ukázka interaktivního výstupu aplikace Public Data Explorer
Obrázek č. 7 - Interaktivní časová osa
2. Wikipedia Pravidelně aktualizované jsou také údaje v anglické mutaci Wikipedie. Jedná se o následující ekonomické ukazatele: GDP per capita (v paritě kupní síly) - https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)_per_capita GDP (nominální) - https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal) 3. CIA World Factbook (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/) Stránky CIA jsou velmi bohatým zdrojem informací nejen o ekonomice daného státu, ale také o poskytují ucelený přehled o politice, kultuře a historii země. 4. WolframAlpha Jedná se o tzv. sémantický vyhledávač, který nám na dotaz zobrazí výsledky (odpovědi) a ne odkazy, jako tradiční vyhledávače. Z pohledu ekonomických ukazatelů tak můžeme dostat velmi rychle relevantní a vizualizované informace. Dotazy se musí podávat v angličtině a bez zbytečných slov, ideálně heslovitě. Příklady dotazů na ekonomické údaje:
Obrázek č. 8 - Ukázka části výstupu vyhledávače WolframAplha  Zdoj: http://www.wolframalpha.com/input/?i=gdp+per+capita+eu
Tento dotaz nám ukáže detailní údaje o nezaměstnaných v zemích OECD. Na obrázku č. 9 vidíme malou část ze zobrazených údajů, která ukazuje míru nezaměstnanosti na základě dosaženého vzdělání. Obrzek č. 9. Ukázku tabulkového výstupu vyhledávače WolframAplha  Js36 - E. Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 22. 12. 2013 |