Js60 - Globalizace II

https://e29e80e5-a-09424f46-s-sites.googlegroups.com/a/gnj.cz/zemepis/urbanni-geografie/logoEU.png?attachauth=ANoY7crjlW4AtxTS2nLz8YrWhLaisohY65tZ5Lzop1behLa26deRgG4TRabfMYcYA8OAvqlEWmDNm2iT5ENQ68Fb79yCpUnaA-bqZjzgg_v_nL0CQiOFNRdx2EhaHKFmC2vKOG7-Vr1ataKkGuIP1Co9_r1AH7uSSvHHdqR1A0oocA6UNAfrIKo_lTHnKoBMU17_OKct9kfuzCwK1ZqSMuVCBusQF6qCpg%3D%3D&attredirects=0

Globalizace se dotýká životů všech z nás a zasahuje stále intenzivněji do různých sfér našich životů. Podobně jako další fenomény musíme i globalizaci brát jak proces, který přináší mnoho pozitivních a také negativních dopadů.

Js60 - A. Pozitivní dopady globalizace

Jedním z často zmiňovaných pozitivních dopadů globalizace je ekonomický růst původně rozvojových zemí. Díky globalizaci a toku kapitálu začaly zahraniční firmy investovat do zakládání svých výrobních závodů a poboček v těchto zemích. V dříve rozvojových zemích s velmi malou úrovní industrializace začaly vnikat továrny zahraničních koncernů, které do zemí přinesly nejen kapitál a pracovní síly, ale mnohdy také moderní technologie a know how.

Z dříve rozvojových zemích se staly rychle rozvíjející státy (emerging markets) či nově industrializované země (newly industrialized countries). Těm největším z nich se říká země BRICS, podle počátečních zkratek států - Brazílie, Rusko, Indie, Čína a nově také Jihoafrická republika

Na obrázku č. 1 vidíme rozdíl v růstu HDP vyspělých zemí a zemí rychle se rozvíjejících.

Obrázek č. 1 - Růst HDP vybraných států

Nejedná se však pouze o budování průmyslových závodů, globalizace také nastartovala outsourcing služeb, které se přesouvají z vyspělých do rozvíjejících se zemí. Velkou výhodu mají státy, kde je úředním jazykem angličtina a které mají kvalitní úroveň školství. Příklady outsourcingových velmocí jsou proto např. Indie nebo Filipíny.

Indie se stala outsourcingovou velmocí zaměřenou převážně na poskytování IT služeb různým nadnárodním firmám. Na přelomu tisíciletí řešily firmy problém přechodu IT systémů na nové tisíciletí. Tomu problému se říkalo Y2K bug či Millenium bug. Protože programátoři v Evropě a USA nestíhali kontroloval a opravovat programy postižené tímto problémem, v nouzi nejvyšší se mnoho firem obrátilo na programátory a IT firmy z Indie. Zjistili, že v Indii, kde jedním z úředních jazyků je angličtina, jsou výborní programátoři, které produkují kvalitní indické školy, kteří pracují za zlomek euroamerických mezd a kteří úkoly jim svěřené splnili na 100 %. Po velmi pozitivních zkušenostech se tak Indie stala jedním z IT obrů celého světa
Pomyslným hlavním městem indického IT průmyslu se stalo město Bengalore, které se po vzoru amerického Silicon Valley přezdívá Silicon Valley of India.

Za další pozitivní důkaz globalizace se považuje vznik celé řady integračních seskupení, které posilují spolupráci zemí v širším regionu. Z celé řady příkladů můžeme jmenovat např. ekonomická sdružení ASEAN, MERCOSUR, nebo relativně málo známé seskupení Šanghajská organizace pro spolupráci. Jedním z geograficky největších ekonomických integračních seskupení je APEC, který sdružuje státy na obou březích Pacifiku.

Obrázek č. 2 - Členské státy APEC
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/Asia-Pacific_Economic_Cooperation_nations.svg


Dalším kladným vlivem globalizace je vývoj tzv. translokální kulturu, které se také říká kultura "druhé moderny". Jedná se o to, že do dříve do sebe uzavřené lokální kultury jsou díky globalizaci vnášeny prvky jiných kultur, které mohou danou kulturu pozitivně obohatit

Js60 - B. Negativní dopady globalizace

Negativní stránkou globalizace je nárůst vlivu nadnárodních firem na úkor národních států. Kdybychom vytvořili pomyslný seznam národních ekonomik a nadnárodních firem, ze 100 největších ekonomik by 51 byly nadnárodní korporace

Obrázek č. 3 - Největší nadnárodní korporace v roce 2012

Kombinované příjmy 200 největších nadnárodních firem světa přesahují 1/4 světové ekonomické aktivity. Pracuje v nich ale pouze 19 milionů lidí. Příjmy těchto firem jsou srovnatelné s příjmy 182 států světa (zdroj: I. Bělohoubek, materiály pro seminář Globálního rozvojového vzdělávání, prosinec 2005).

V současnosti je na světě přes 60 000 nadnárodních firem. Obchodování mezi jednotlivými pobočkami jednotlivých korporací představuje 1/3 světového obchodu. Z těchto čísel je zřejmé, že pozice národních států (zvláště těch menších a chudších) je vůči nadnárodním firmám nesrovnatelná. Tyto firmy mají výrazně větší vliv než jednotlivé státy a mohou si s trochou nadsázky v chudších státech dělat co chtějí. V tabulce níže nalezneme srovnání ekonomické výkonnosti vybraných národních států vs. nadnárodních firem.

Tabulka č. 1 - Srovnání národních států a nadnárodních firem
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js60---globalizace-ii/Screenshot%202014-04-29%20at%2009.25.11.png

Nadnárodní firmy ve svých pobočkách v chudých státech využívají své síly a mohou snižovat náklady nejen levnou pracovní silou v těchto zemích, ale také porušováním bezpečnostních norem, eliminací vlivu odborů nebo ignorováním ekologicky udržitelného chování. Nadnárodní firmy mohou státy vydírat tím, že pohrozí přesunutím výbory do jiné země - tak si mohou vydobýt lepší podmínky, jako jsou úlevy na daních, výjimky z oblasti ekologických nebo bezpečnostních předpisů.

Kromě ekonomických rizik je velkých probléme globalizace také tzv. kulturní invaze, kde se životní styl a kultura aktuálně nejvyspělejší civilizace lavinovitě šíří po celém světě a potlačuje místní kulturu, tradice a zvyky. Dobrým příkladem jsou nadnárodní řetězce rychlého občerstvení nebo oděvního průmyslu, které nalezneme ve většině států světa. 

Na obrázku č. 3 vidíme nejmenší prodejnu McDonalds na světě v centru Šanghaje.

Obrázek č. 3 - Provozovna nadnárodních řetězce (Šanghai, Pudong)

A na závěr, známá infografika popisuje, kolik 10 velkých nadnárodních firem vlastní produktových značek, o nichž mnohdy netušíme, kdo je jejich vlastníkem.




Js60 - C. Česko-anglický slovníček

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js60---globalizace-ii/Screenshot%202014-04-29%20at%2010.35.09.png


Aktualizováno dne 27. 4. 2014
Comments