 Js53 - A. Železniční doprava Jedná se o velmi ekologickou a finančně efektivní formu přepravy. Jejími klíčovými nevýhodami jsou relativně malá dostupnost a finanční náročnost výstavby. Jednoduše řečeno - železnici, na rozdíl od asfaltové cesty, nepostavíme, kde se nám zachce a při samotné stavbě musíme brát na zřetel celou řadu omezujících faktorů (převýšení, poloměr zatáček). Jinak železniční doprava přináší samé výhody. Kromě dvou zmíněných je to také vysoká míra bezpečnosti, obrovská míra komfortu (WiFi, velký prostor, možnost procházky, klid na práci apod.) a u vysokorychlostních železnic také rychlost (často přesahující 300 kmh), která deklasuje automobilovou dopravu. Na rozdíl od dopravy letecké jsou železniční nádraží umístěna v centru města a cestující tak ušetří delší cestu do centra z letiště. Železniční doprava hraje stěžejní roli v integrovaném systému dopravy v městských aglomeracích - například v Praze a v Moravskoslezském kraji fungují příměstské vlaky zvané "Esko", které v pravidelných intervalech propojují jednotlivé části aglomerace. Plán linek pro náš kraj naleznete zde. Díky zkvalitňování kolejových tratí dochází také ke zvyšování jejich povolené rychlosti. V České republice je nyní maximem rychlost 160 kmh, přesto, že tratě bezpečně zvládnou i rychlosti nad 200 kmh. Důvodem tohoto omezení je nutnost vést přejezdy mimoúrovňově, což by obnášelo obrovské finanční prostředky. V České republice se rekonstruovaným tratím říká "železniční koridory" a vlaky po nich uhánějí avizovanou rychlostí 160 kmh. Obrázek č. 1 - Železniční koridory v ČR Pro Evropskou unii je stěžejní vybudovat systém vysokorychlostních železničních koridorů, které by ekologicky, rychle a komfortně propojily jednotlivé oblasti Evropy. Této síti komunikací se říká TEN-T (Trans-European Transport Networks) a na následujícím obrázku vidíme hlavní železniční trati, které jsou součástí této sítě. Obrázek č. 2 - Železniční koridory TEN-T Hlavním trendem železniční dopravy posledních 20 let je budování vysokorychlostních železnic, tedy těch, které umožňují provoz rychlosti převyšující 200 kmh. Ač se to může zdát neuvěřitelné, první pokusy o vysokorychlostní železnici se datují na počátek 20. století (v roce 1903 v Německu na cvičném okruhu vlak dosáhl rychlosti 210 kmh). Přesto trvalo ještě dalších 30 let, než se první vysokorychlostní vlak (na tehdejší poměry) dostal do provozu. Bylo to opět v Německu a trať spojovala Hamburg s Berlínem. Jednalo se o první trať na světě se pravidelným vysokorychlostním provozem - vlak jel rychlostí 160 kmh (tedy stejnou, kterou jezdí vlaky v ČR :). V roce 1938 následovala Itálie, kde mezi městy Bologna a Naples jezdil vlak také rychlostí 160 kmh. Prvním opravdu vysokorychlostním vlakem byl japonský Shinkanzen. V roce 1964 vyjel Tokaido Shinkanzen mezi městy Tokyo a Osaka a dosahoval max. rychlosti 210 kmh. Tím začala moderní éra vysokorychlostních železnic. V Evropě se stala leadrem Francie, jejíž vlak TGV spojil v roce 1981 Paříž s Lyonem rychlostí 260 kmh. Německo se do vysokorychlostního klubu přidalo v roce 1991 vlaky ICE (InterCity Express), který jezdily rychlostí 280 kmh, Španělsko vlaky AVE v roce 1992. V Itálii vlak Pendolino prvně spojil města Řím a Miláno v roce 1989 s rychlostí 250 kmh. Opravdovým rájem vysokorychlostních železnic je dnes Čína, která má nejdelší síť na světě. Zároveň má prvenství v provozování prvního komerčního magnetického vlaku Maglev, který spojuje letiště Pudong s centrem Shanghaie rychostí až 500 kmh. Vlak Maglev (Čína) Mezi nejznámější výrobce vysokorychlostních vlaků patří italská Ferrovie dello Stato Italiane, francouzský mezinárodní koncern Alstom, německý Siemens, kanadský Bombardier nebo jihokorejský Hyundai Rotem. Js53 - B. Vodní doprava V dnešní době slouží vodní doprava převážně pro dopravu nákladů. Je levná a velmi ekologická. Nevýhodou může být relativní pomalost (vykoupená ale levnou cenu a velkým množstvím nákladu, který se na loď vleze) a také u říční doprava sezónnost (při nízkých vodních stavech v létě omezená plavba). Současná globální ekonomika, resp. její logistická část, je na vodní dopravě zcela závislá a bez ní by hrozil kolaps. Většina zboží a některých surovin je do Evropy dovážena prostřednictvím obřích lodí (supertankerů nebo kontejnerových lodí). Právě kontejnerové lodě přepravují do Evropy (nebo vyvážejí z Evropy) většinu výrobků. Ze statistik vidíme, že např. Česká republika je v rámci EU na desátém místě v množství zboží, které se dovážejí pomocí kontejnerů. Kontejnerové lodě pendlují mezi kontinenty, ty největší z nich nemohou kvůli své velikosti ani využívat umělých průplavů. Největšími přístavy na světě dle kontejnerové přepravy jsou přístavy v Asii (Singapur, Shangahi, Hong Kong), z nich se exportuje většina asijského zboží do zbytku světa. V Evropě je největším přístavem Europort v Rotterdamu. Kontejnerová přeprava je součástí tzv. multimodální přepravy - kontejnery jsou velikostně standardizované, umožňují po vykládce z lodi být naloženy na vlak či kamionový přívěs. Obrázek č. 3 - Kontejnerová loď Přepravní firmy, které zajišťují většinu kontejnerové přepravy, jsou nadnárodní firmy, jejichž názvy známe z našich silnic nebo nádraží. Nejvýznamnější firmou v oboru je dánský Maersk Line, který provozuje největší kontejnerové lodě na světě, které dokážou přepravit i 15 000 kontejnerů na jedné lodi. Dvojkou v oboru je švýcarská Mediterranean Shipping Company. Významnou firmou v oboru je také taiwanský Evergreen, který se zabývá rovněž výrobou kontejnerových lodí, nebo německý Hapag-Lloyd. Kontejnerová přeprava je vysoce sofistikovaná a z pohledu organizace a míry automatizace je vrcholem současné logistiky. Kontejnerové přístavy jsou vysoce automatizované, vykládka, nakládka i pohyb kontejnerů po přístavu je automatický a obejde se bez manuální práce dělníků. Na videu níže uvidíte auta bez řidiče, pohyb kontejnerů zcela bez zásahu člověka. Zájemcům doporučuji shlédnout dokument z dílny National Geographic - Megastructures - Yangshan Chinas's ultimate port. Kromě přepravy zboží jsou loděmi přepravovány také suroviny - hlavní surovinou je ropa. Přepravuje se obřími supertankery, které jsou největšími loděmi na světě. Více o supertankerech je zde. Mimochodem, věděli jste, že existuje úprava Boeingu 747 Jumbo na hasící letadlo určené na likvidaci případných požárů tankerů? Obrázek č. 4 - Hlavní trasy lodní dopravy Js53 - C. Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 29. 3. 2014 |
