Js51 - Historie průmyslu

https://e29e80e5-a-09424f46-s-sites.googlegroups.com/a/gnj.cz/zemepis/urbanni-geografie/logoEU.png?attachauth=ANoY7cqj79e6qXzjmaH89I8_M33Dt6IUOMWVS4zh7GJFzccDVe6U-h-0IvUlBc25JFHQ3EVoY2mmICZNUi6BiJ7xvRJuW9hAH3a_6KZ-A-llguj-PqzcDjlrH9_uqagQ9m3KJNtBGc3BgUacbCIwDCTOFMBehGQi6zP-nzO5YvWBVpMZP-4qp5iLBa9oMMxAa5mSU1OnTIzHmdt_lEFP-F2ibrHFG0mKxw%3D%3D&attredirects=0

Průmyslová revoluce byla obrovským přelomem ve vývoji lidské civilizace, který je srovnatelný s revolucí zemědělskou. Průmyslová revoluce dala základy dnešní společnosti z hlediska výroby, organizace práce a obchodu a společně s revolucí v dopravě, rozvojem urbanizaci či demografické revoluce pomohla k nepoznaní změnit životní styl většiny Evropanů.

Rozvoj průmyslu byl velmi překotný - na počátku 19. století byla Evropa (s výjimkou Velké Británie) ještě převážně zemědělská. Stačilo však pouhých 100 let a stala se kontinentem industriálním. Výrobky se již nevyráběly pro konkrétního zákazníka na základě jeho objednávky, ale hromadně pro anonymní spotřebitele na základě poptávky a nabídky. Ruku v ruce s industrializací se vyvíjely také principy tržního hospodářství

Js51 - A. Příčiny průmyslové revoluce

Za kolébku průmyslu můžeme považovat Velkou Británii, kde se již od poloviny 18. století začala industrializace vyvíjet. Británie byla tehdy nejvyspělejší zemí Evropy, ovládala větší část světa a měla k dispozici volný kapitál, dostatek pracovních sil a také velké zdroje nerostných surovin. Volné finanční prostředky umožňovaly střední vrstvě a aristokratům je investovat do budování továren a potřebné infrastruktury. Velká Británie se jako první země na světě nebála nasazovat do běžné praxe výsledky a vynálezy věděckého a technického pokroku. 

Průmyslová revoluce zasáhla nejdříve tradiční odvětví britské ekonomiky - textilní výrobu. Toto odvětví nebylo náročné na vstupní investice a navíc v souvislosti s dovozem levné americké bavlny vyvstala potřeba jejího rychlého zpracování. Vznikaly první spřádací a tkalcovské stroje. V roce 1779 Samuel Crompton vynalezl spřádací stroj, který byl 200x výkonnější, než dřívější kolovraty. Příze se tak vyráběly ve velkém, chyběli však tkalci, kteří  by byli schopni je zpracovat. Začaly se vyvíjet první tkalcovské stroje - v roce 1785 Edmund Cartwight uvedl tkalcovský stav s parním pohonem.

Obrázek č. 1  Tkalcovský stav s parním pohonem

Celé textilní odvětví se stalo prvním, kde byla větší část lidské práce nahrazena stroji a které se přesunulo z malých dílen do velkých továren, ve kterých pracovali stovky a tisíce dělníků. Práce v továrnách, resp. obsluha strojů, nevyžadovala žádnou velkou kvalifikace, ani velkou fyzickou práci. Stačilo jen rychlé zaučení. V tehdejších továrnách tak byly častými pracujícími děti, klidně i pětileté. Ty pracovaly 12 a více hodin denně a za svou práci dostávaly mzdu ve výši 10 -  20 % mzdy dospělého. Látky vyráběné v tehdejších továrnách tak byly velmi levné, nejen díky strojům, ale také kvůli levné pracovní síle. Na konci 18. století byly až 2/3 pracovníků v textilních továrnách děti.

Obrázek č. 2 - Dětská práce v textilní továrně

Na počátku 19. století vyvstala v Británii diskuse nad problematikou dětské práce a přišly na řadu postupné regulace (factory acts). Postupně byla omezována pracovní doba dětí starších 12 let  na max. 12 hodin denně,  dětí mezi 9 - 12 rokem na max. 8 hodin denně. Novinkou byl zákaz zaměstnávat děti mladší 9 let. Postupně se tak dětská práce omezovala a např. v roce 1911 chodilo do práce "jen" 18 % chlapců ve věku 10 - 14 let. Více informací o dětské práci naleznete zde.

K výrobě stále většího počtu strojů bylo potřeba čím dál více železa a tak byly otevírány nové doly na těžbu uhlí. Vznikaly ocelárny a na ně navázaný strojírenský průmysl. 


Js51 - B. Důsledky průmyslové revoluce


Důsledky průmyslové revoluce byly ohromující. Velká Británie si jich byla vědoma a úzkostlivě si chránila své know-how. Země zakazovala vyvážet nové technologie do zahraničí, bránila odchodu vynálezců a konstruktéru do zahraničí pod hrozbou velmi přísných trestů. Byla to však marná snaha, industrializace se začala od počátku 19. století postupně šířit Evropou - nejdříve zasáhla dnešní Benelux, poté Francii, Prusku a v 1/2 19. století se dostala i do Střední Evropy (Rakousko - Uherko). Jediné části Evropy, které v té době zůstaly stranou, byly JV a V části kontinentu.

Obrázek č. 3 - Vývoj industrializace v Evropě

Tehdejší hospodářská výkonnost zemí se určovala jednak výkonem textilního průmyslu, tak i množstvím vytěženého uhlí a vyrobené oceli. Začaly vznikat první průmyslové aglomerace - Manchester - Liverpool, Porůří nebo Slezsko. 

Začal se také měnit ráz krajiny a měst - hlavní dominantou se staly všudypřítomné kouřící komíny. V dříve panenské krajině se začaly hloubit doly a lomy. Míra znečištění ovzduší v tehdejších průmyslových městech byla obrovská.

Obrázek č. 4 - Industriální město v 19. století

Stále větší množství surovin nebo výrobků muselo být přepravováno, proto vznikala nová silniční síť, která byla dimenzována na větší zatížení. Protože i do dnešní doby je za nejlevnější považována doprava vodní, začalo se s masivním splavňováním řek a budováním vodních kanálů. Jen do konce 18. století vzniklo přes 5 000 km nových vodních cest. Velká Británie byla také první zemí, ve které se začala rozvíjet železnice. Roku 1814 podnikl první pokus s parní lokomotivou George Stephenson. V roce 1825 byla spuštěna první železniční trať pro přepravu osob na světě. Železniční doprava zrychlila a také výrazně zlevnila dopravu - měla tak přímý dopad na vzrůst konkurence a také na vznik celostního trhu. Ohromně se zvýšila mobilita obyvatel - dojíždět za prací by snadnější. Železnice se stala symbolem celého 19. století. V roce 1830 bylo v Evropě (především v Anglii) jen 120 km železničních tratí. O 20 let později to bylo úctyhodných 23 000. To všechno způsobilo dopravní revoluci, která jde ruku v ruce s revolucí průmyslovou.

Obrázek č. 5 - První parní lokomotiva

S rozvojem průmyslu a dopravy souvisí i výrazné změny ve společnosti. Lidé se začali masivně stěhovat za prací do měst. Na počátku průmyslové revoluce žila většina obyvatel na vesnicích, jen 3 % populace žilo ve městech. Tento poměr se ale v jejím průběhu rychle obrátil. Průmyslová města rostla závratným tempem. Prvním průmyslovým městem světa byl Manchester. Ten se z 10 000 obyvatel dostal na 2.5 milionu za necelých 200 let. 

Průmyslová revoluce zapříčinila také zrychlení populačního růstu - od poloviny 18. století do roku 1830 se počet obyvatel v Británii zdvojnásobil. Za populačním boomem stálo zlepšení hygieny, kvalitnější lékařská péče a také druhá zemědělská revoluce. Vzniká rovněž nové rozdělení společnosti - na dělníky a buržoazii (továrníci, obchodníci, bankéři).

Jak vidíme z výše popsaného, průmyslovou revoluci a její dopad musíme chápat v širším kontextu - zasáhlo a navzájem se ovlivňovalo množství procesů, které změnily svět - továrny, rozvoj dopravy, vzrůstající urbanizace, zvyšující se kvalita života, změny v zemědělství a celkovém rozvrstvení společnosti. To vše se odehrálo v období průmyslové revoluce

Js51 - C. Česko-anglický slovníček


Aktualizováno dne 31. 3. 2014
Comments