 Js48 - A. Nerostné suroviny Mezi nerostné suroviny řadíme vodu a půdu, ložiska nerudních surovin, ložiska rud a dále pak uhlí, rašelinu a ropu. Základní dělení nerostných surovin je na obnovitelné a neobnovitelné, resp. udržitelné a neudržitelné v reálném čase. Z hlediska rozdělení a systematizace surovin se nejčastěji používá dělení na rudy, nerudy a paliva. Na obrázku č. 1 vidíme detailní dělení surovin. Obrázek č. 1 (z prezentace) Za hlavní nerostné suroviny - rudy, pro světovou ekonomiku můžeme považovat:
A které kovy mají největší podíl na hodnotě vytěžených rud? (údaje jsou z roku 2005)
Js48 - B. Rozmístění surovin Zásoby nerostných surovin jsou ve světě rozmístěny velmi nerovnoměrně. Dle zásob nerostných surovin můžeme státy rozdělit na tyto kategorie:
Do států první kategorie, tz. států, které mají více méně kompletní a rozsáhlé zásoby nerostných surovin, patří 7 států:
Státy s bohatými zásobami nerostných surovin jsou všechny ostatní, které vidíte na obrázku č. 2. Státy bez zásob surovin mají jen malé zásoby vybraných surovin a většinu jich musí dovážet. Do států s bohatými zásobami jedné nerostné suroviny se počítají převážně země s velkými zásobami ropy (např. státy Perského zálivu), ale mohou to být i země s jinou surovinou (např. Nová Kaledonie je jedním z hlavních producentů niklu). Z významných světových regionů můžeme jmenovat Evropu a Japonsko, které jsou v dnešní době závislé na dovozu všech podstatných nerostných surovin (např. Japonsko dováží většinu nezbytných surovin z Austrálie). Zásoby nerostných surovin jsou velmi podstatné pro ekonomiku jednotlivých států, protože jim přinášejí ekonomickou nezávislost a také finanční zajištění. Rozmístění surovin na světě je velmi nerovnoměrné nejen z geografického hlediska, ale také z pohledu toho, kolik států vlastní jaké množství světových zásob. Největší naleziště železné rudy jsou Číně, Brazílii, Austrálii, Rusku a v Indii. Dohromady tyto státy vlastní 70 % zásob této suroviny. Austrálie a Kanada vlastní většinu světových zásob uranu a např. Mexiko má největší ložiska stříbra na světě. V tabulce č. 2 vidíme vybrané suroviny a státy, které mají většinu světových zásob.
Js48 - C. Světové zásoby a spotřeba surovin Často slýcháme o teoriích, které předpovídají, kdy se vytěží světové zásoby vybraných surovin. Např. u ropy tyto prognózy můžeme najít pod heslem "peakoil". Ve skutečnosti jsou tyto předpovědi velmi nepřesné a neustále se aktualizují. Důvody jsou následující: A. Nové technologie v objevování ložisek surovin. Rozvoj nových technologií a postupů zvláště v geofyzice, geochemii a v dálkovém průzkumu Země objevuje stále další ložiska různých surovin, takže množství zásob vybraných surovin se neustále zvětšuje. Obrázek - geochemie B. Nové technologie v těžbě surovin Nové a stále dokonalejší technologie umožňují těžbu z míst, která byla doposud pro těžbu ekonomicky nevýhodná. Velká očekávání vyvolávají také obrovské zásoby na dně světového oceánu, které při současných technologiích nemohou být prozatím těženy. C. Recyklace Zvláště ve vyspělých zemích je recyklace materiálů již zavedena. Místo toho, aby se vyhodily na skládku a dále se nevyužívají, díky recyklaci se dostávají opět do výrobního procesu. Recyklace tak snižuje tlak na stále vyšší těžbu. Množství vytěžených surovin sice stále roste, ale méně, než by tomu bylo bez recyklace. D. Snižování spotřeby Další možností je omezování spotřeby surovin, se kterými se často zbytečně plýtvá. Spotřebu můžeme omezovat také novými technologiemi, kterou jsou méně náročné na spotřebu surovin. Js48 - D. Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 2. 3. 2014 |