 Js47 - A. Co je to deforestace Význam slova deforestace - odlesňování, se zdá na první pohled zřejmý. Jedná se o proces, kdy se zmenšuje plocha lesa. Pojďme se podívat na definici, kterou vypracovala Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) - "Deforestace je přeměna lesů za účelem jiného využití půdy, nebo dlouhodobá redukce stromového pokryvu na méně než 10 % původní hodnoty". Za hlavní příčiny procesu odlesňování můžeme považovat:
Kromě výše popsaných, na první pohled jasných věcí, se do procesu deforestace počítá také degradace lesů. Degradací je míněna taková přeměna lesa, která ohrožuje jeho kvalitu a funkce a změnou druhové struktury také jeho biodiverzitu. Obrázek č. 1 - Deforestace v Indonésii  Js47 - B. Příčiny deforestace Za hlavní příčinu procesu odlesňování můžeme považovat prudký růst světové populace. Ten zapříčinil jednak zvyšující se požadavky na nové zemědělské plochy a také růst spotřeby a obchodu s lesními komoditami. Dalším aspektem je také zvyšující se životní úroveň obyvatel, která obnáší zvyšující se spotřebu papíru. Od roku 1950 se například spotřeba papíru zpětinásobila. Z tohoto pohledu je např. ohrožena asijská tajga, která se může stát zdrojem dřeva pro stále bohatší Čínu, která je na lesní plochy docela chudá. Jedním z častých důvodů využití dřeva je jeho energetický potenciál. Pro velkou část obyvatel je dřevo jediným palivem. Odhaduje se, že až jedna miliardy obyvatel trpí nedostatkem paliv. To vyvolává následný tlak na rychlejší kácení lesů. Významnou roli v souvislosti s rychlostí kácení lesních porostů má rovněž rostoucí zadluženost chudých zemí, které ve svých lesích vidí velké bohatství, které částečně dokáže zalepit díry v jejích rozpočtech. V kombinaci s globální ekonomikou, ve které se velké nadnárodní těžební firmy mohu volně pohybovat a v různých částech světa hledat obchodní příležitosti, jsou pro nerozvinuté země tyto možnosti velmi lákavé. Nejenže prodají nadnárodním firmám své lesy, ale mohou také na takto uvolněných plochách rozvíjet komerční zemědělství. Obrázek č. 2 - Deforestace Kalimantanu (Borneo) Těžba dřeva probíhá také ilegální formou, nad kterou nemají vlády žádnou kontrolu. Ilegální těžba dřeva je zaměřena hlavně na získávání vzácných, a na vyspělých trzích velmi cenných, dřev. Za nejatraktivnější dřeva se uvádějí mahagon, eben a palisandr. Těžba vzácných dřev probíhá selektivně, takže většina pokácených, ekonomicky málo využitelných stromů, je zbytečně spálena. Brazilská vláda například odhaduje, že až 80 % těžby v Amazonii je ilegální (http://old.greenpeace.cz/amozon/index.shtml). Obrázek č. 3 - Deforestace Amazonského lesa Obrázek č. 4 - Příčiny deforestace Amazonského lesa Js47 - C. Důsledky deforstace Jedním z největších případů deforestace s negativními důsledky do dnešních dnů můžeme považovat likvidaci lesů ve starověkém středomoří. Jaké tedy proces deforestace přináší negativní důsledky? Snížení biodiverzity (biologické rozmanitosti) se často zmiňuje jako důsledek deforestace a také zaměřením využití lesa na čistě hospodářské účely. Lesy jsou káceny a nebo pozměňovány člověk tak, aby jejich druhová struktura přinášela co největší ekonomický užitek. Les má také obrovský faktor rovnováhy pro celý ekosystém - má výraznou vodohosdpodářskou funkci, protože má schopnost zadržovat vodu a také zabraňuje erozi. Vykácením lesa se tak často zvyšuje riziko povodní, zrychluje se eroze či nastávají sesuvy půdy. Deforestací se také výrazněji ovlivňuje klima dané oblasti, např. se snižuje množství srážek. Js47 - D. Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 5. 3. 2014 |
