Js46 Lesní hospodářství

https://e29e80e5-a-09424f46-s-sites.googlegroups.com/a/gnj.cz/zemepis/urbanni-geografie/logoEU.png?attachauth=ANoY7cpcp_qnFCP0HOAsLEgbKk03lNTb9J2aGOgbg1Nbo7hzkUplEzznz3l7pYJJQoFGWCCD5ChfsVCJMeDalK07few22dvH-BZFycwj6Nkonh2bqgXC-62GUL0cMwPng2Bfg60NnFPj7B0xBOE_n4tk6uklinNVNR8CF-QlzDtFWMcsCU6Sz7knAdZaJp26fY-tjp-m2UqJ0iAKzd3M6V8bYOqbJqe4GA%3D%3D&attredirects=0


V současnosti zabírají lesy 31 % souše, tj. 41 milionů km2. Jde tedy o plochu 4x větší, než je území Evropy. Jak to vypadlo s lesy v minulosti a jaký je současný vývoj?

Js46 - Lesy v minulosti

Položme si nejdříve otázku, co je to vlastně les? Na zdánlivě jednoduchou otázku nalezneme složitou odpověď. V různých oficiálních dokumentech a smlouvách nalezneme přes 800 možných definic. Za nejvíce uznávanou je považována definice lesa podle OSN, resp. její divize FAO. 

Les chápe jako jakoukoliv plochu souše větší než 0.5 ha se zápojem korun stromů přinejmenším 10 %, jež není prvotně využívána pro zemědělské či jiné nelesnické účely. Zápoj korun vymezíme jako část zemského povrchu, zastíněnou korunami stromů v plném olistění. Definice pamatuje i na minimální výšku porostu, kterou je hranice min. 5 m. Za les je v tomto pojetí považována také africká buš. 

Ještě před počátkem první zemědělské revoluce bylo přes 50 % plochy souše světa pokryto lesy. Dnes je světový průměr kolem 30 %. Na obrázku č. 1 vidíme odhadovaný lesní pokryv na počátku zemědělské revoluce.

Obrázek č. 1 - Lesní pokryv na počátku zemědělské revoluce

Všimněte si, že prakticky celá Evropa, Jižní a JV Asie byla pokryta souvislou plochou lesa. V těchto regionech, v důsledku rychle rostoucí populace, došlo do současnosti k největší redukci lesních porostů.

Obrázek č. 2 - Lesní pokryv v současnosti

Na území dnešní České republiky dosahovala ještě na počátku středověku lesnatost 90 %. V dnešní době pokrývají lesy již jen 33.8 % území České republiky. Nejlesnatějším českým krajem je Karlovarsko, které je pokryto lesy ze 44 %.

V rámci Evropy se lesnatost mezi jednotlivými státy výrazně odlišuje. Zemí s největší plochou lesa je Finsko, které drží evropský primát s 73.9 %. Na opačném konci žebříčku je Velká Británie s 10 % (většina lesů je situována ve Skotsku). 

Js46 - B. Lesy nyní

Lesy dělíme na dva základní typy:
  • lesy přirozené (pralesy) - les bez jakéhokoliv zásahu člověka 
  • lesy kulturní - les pozměněný člověkem (výsadbou stromů, těžbou dřeva).
Lesů přirozených (Intact forest) je již velmi málo. Na obrázku č. 3 vidíme plochy přirozeného lesa ve světě.

Obrázek č. 3 - Plochy přirozeného lesa
Za největší souvislé plochy lesa, ve velké většině také lesy přirozené, považuje následující oblasti:
  • Severní lesní pás
Jedná se o největší lesní plochu na světě. Táhne se severními partiemi Asie, Evropy a Ameriky. Říkáme mu Severský les, v asijské části pak Tajga. Jedná se o les s převahou jehličnatých stromů.

Obrázek č. 4 - Severský les (tajga)

  • Jižní lesní pás
Součástí tohoto pásu jsou především tropické deštné lesy v Jižní Americe, rovníkové Africe a Asii.

Největším tropickým deštným lesem je Amazonský deštný prales, který je unikátní největší biodiverzitou ze všech lesů světa. Tento prales se nachází z větší části na území Brazílie, zasahuje však i do sousedních států (Venezuela, Kolumbie, Peru, Ekvádor či Bolívie.

Obrázek č. 5 - Amazonský deštný prales

Druhým nejvýznamnějším prales je Konžský deštný prales, nacházející se v Konžské pánvi v rovníkové Africe. Většina plochy pralesa leží v Demokratické republice Kongo.

Obrázek č. 6 - Konžský tropický deštný les

Nejstarším deštným prales světa je Indonéský deštný prales, který existuje již 130 milionů let. Největší plochy se nacházejí na ostrovech Kalimantan (Bornes) a Nové Guinei. 

Obrázek č. 7 - Indonéský tropický deštný les

Js46 - C. Lesy v České republice

Jak bylo zmíněno na počátku, plocha lesů v České republice se od středověku výrazně snížila. Kromě toho došlo ale ještě k jedné výrazné proměně. Výrazně se změnilo druhové složení lesa.

V našich původních lesích výrazně převládaly listnaté stromy. Nejrozšířenější stromem byl buk a dub. Po zásahu člověka se druhové složení našich lesů obrátilo a nejvýrazněji je zastoupen smrk. V tabulce č. 1 vidíme, jak se liší druhové složení u původních přirozených lesů a u současných lesů kulturních.

Tabulka č. 1 - Změny ve druhovém složení lesů v České republice
 Druh Přirozený les (%) Kulturní les (%)
 Smrk 11 44
 Borovice 3 12
 Jedle 20 5
 Jehličnany celkem 35 65
 Dub 19 10
 Buk 40 18
Listnáče celkem 65 35

Hlavním důvodem výrazného zastoupení smrku jsou lepší ekonomické parametry smrku, který rychleji roste a může se tak dříve skácet. Některé lesy jsou tvořeny pouze smrkem, takovým lesům říkáme smrkové monokultury.

Nepřirozená převaha smrků v našich lesích má za následek několik negativních dopadů:
  • smrk má mělký kořenový systém a proto je náchylný k vývratům způsobeným silnějším větrem
  • je méně odolný vůči znečištění ovzduší a kyselým dešťům
  • smrkové lesy snadněji podléhají kůrovcové kalamitě
Js46 - D. Česko-anglický slovníček

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js46-lesni-hospodarstvi/Screenshot%202014-03-09%20at%2019.39.11.png

Aktualizováno dne 25. 2. 2014
Comments