 Js46 - Lesy v minulosti Položme si nejdříve otázku, co je to vlastně les? Na zdánlivě jednoduchou otázku nalezneme složitou odpověď. V různých oficiálních dokumentech a smlouvách nalezneme přes 800 možných definic. Za nejvíce uznávanou je považována definice lesa podle OSN, resp. její divize FAO. Les chápe jako jakoukoliv plochu souše větší než 0.5 ha se zápojem korun stromů přinejmenším 10 %, jež není prvotně využívána pro zemědělské či jiné nelesnické účely. Zápoj korun vymezíme jako část zemského povrchu, zastíněnou korunami stromů v plném olistění. Definice pamatuje i na minimální výšku porostu, kterou je hranice min. 5 m. Za les je v tomto pojetí považována také africká buš. Ještě před počátkem první zemědělské revoluce bylo přes 50 % plochy souše světa pokryto lesy. Dnes je světový průměr kolem 30 %. Na obrázku č. 1 vidíme odhadovaný lesní pokryv na počátku zemědělské revoluce. Obrázek č. 1 - Lesní pokryv na počátku zemědělské revoluce  Všimněte si, že prakticky celá Evropa, Jižní a JV Asie byla pokryta souvislou plochou lesa. V těchto regionech, v důsledku rychle rostoucí populace, došlo do současnosti k největší redukci lesních porostů. Obrázek č. 2 - Lesní pokryv v současnosti Na území dnešní České republiky dosahovala ještě na počátku středověku lesnatost 90 %. V dnešní době pokrývají lesy již jen 33.8 % území České republiky. Nejlesnatějším českým krajem je Karlovarsko, které je pokryto lesy ze 44 %. V rámci Evropy se lesnatost mezi jednotlivými státy výrazně odlišuje. Zemí s největší plochou lesa je Finsko, které drží evropský primát s 73.9 %. Na opačném konci žebříčku je Velká Británie s 10 % (většina lesů je situována ve Skotsku). Js46 - B. Lesy nyní Lesy dělíme na dva základní typy:
Lesů přirozených (Intact forest) je již velmi málo. Na obrázku č. 3 vidíme plochy přirozeného lesa ve světě. Obrázek č. 3 - Plochy přirozeného lesa  Zdroj: http://www.natureconservancy.ca/assets/images/graphics/remaining-intact-forests-by-CBI-lg.jpg Za největší souvislé plochy lesa, ve velké většině také lesy přirozené, považuje následující oblasti:
Jedná se o největší lesní plochu na světě. Táhne se severními partiemi Asie, Evropy a Ameriky. Říkáme mu Severský les, v asijské části pak Tajga. Jedná se o les s převahou jehličnatých stromů. Obrázek č. 4 - Severský les (tajga)
Součástí tohoto pásu jsou především tropické deštné lesy v Jižní Americe, rovníkové Africe a Asii. Největším tropickým deštným lesem je Amazonský deštný prales, který je unikátní největší biodiverzitou ze všech lesů světa. Tento prales se nachází z větší části na území Brazílie, zasahuje však i do sousedních států (Venezuela, Kolumbie, Peru, Ekvádor či Bolívie. Obrázek č. 5 - Amazonský deštný prales Druhým nejvýznamnějším prales je Konžský deštný prales, nacházející se v Konžské pánvi v rovníkové Africe. Většina plochy pralesa leží v Demokratické republice Kongo. Obrázek č. 6 - Konžský tropický deštný les Nejstarším deštným prales světa je Indonéský deštný prales, který existuje již 130 milionů let. Největší plochy se nacházejí na ostrovech Kalimantan (Bornes) a Nové Guinei. Obrázek č. 7 - Indonéský tropický deštný les Js46 - C. Lesy v České republice Jak bylo zmíněno na počátku, plocha lesů v České republice se od středověku výrazně snížila. Kromě toho došlo ale ještě k jedné výrazné proměně. Výrazně se změnilo druhové složení lesa. V našich původních lesích výrazně převládaly listnaté stromy. Nejrozšířenější stromem byl buk a dub. Po zásahu člověka se druhové složení našich lesů obrátilo a nejvýrazněji je zastoupen smrk. V tabulce č. 1 vidíme, jak se liší druhové složení u původních přirozených lesů a u současných lesů kulturních. Tabulka č. 1 - Změny ve druhovém složení lesů v České republice
Hlavním důvodem výrazného zastoupení smrku jsou lepší ekonomické parametry smrku, který rychleji roste a může se tak dříve skácet. Některé lesy jsou tvořeny pouze smrkem, takovým lesům říkáme smrkové monokultury. Nepřirozená převaha smrků v našich lesích má za následek několik negativních dopadů:
Js46 - D. Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 25. 2. 2014 |
