Js41 GMO

https://e29e80e5-a-09424f46-s-sites.googlegroups.com/a/gnj.cz/zemepis/urbanni-geografie/logoEU.png?attachauth=ANoY7crDZ54ejZEhJC3fyqp1ZTml7nzTdA2Lz3B7uSgnBsbDFJdXEp9tmSneUbchVx2aH2bO7ThJwkcmreWOv7WY4RoxDGHRdFmKGjsG7c7AVQhkHHH_1KHHqdpSyfxj06J1UamRab2N2VnO0xljCWOu7OP-_jF2nZJnsweXetXB5iFKcDhpMcRXNwrKN1yiRHAdgeenT6GvLKeklZ-4fo32Fsa6XhBDPA%3D%3D&attredirects=0

GMO (Genetically modified organism), neboli geneticky modifikované organismy, mohou být hnací silou další, v pořadí již čtvrté zemědělské revoluce. Cokoliv se týká GMO, je zatím stále předmětem vášnivých diskusí jak v odborných kruzích, tak i u laické veřejnosti.

Js41 - A. Historie a základní pojmy GMO

Geneticky modifikovaný organismus je organismus, jehož genetický materiál byl úmyslně změněn. Jde o změny cílené, tedy získané tak,  že do rostliny vneseme nebo v ní cíleně deaktivujeme nějaké konkrétní geny.

Počátky GMO datujeme do 80. let minulého století v laboratořích farmaceutických firem, které při výrobě nových léků poprvé použily GMO. Podrobnější informace o historii GMO naleznete na Wikipedii.

Genetickou modifikací se rozumí izolování jednoho nebo více genů určitého organismu a jejich přenesení do organismus jiného, přičemž oba mohou být naprosto rozdílnými živočišnými nebo rostlinnými druhy.

Totou úpravou genetické výbavy je možné u daného organismu buď podpořit jeho pozitivní, nebo utlumit jeho negativní vlastnosti. Rovněž je možné doplnit vlastnosti a charakteristiky, které organismu dosud chybí.

Jak se GMO tvoří?
  • Izolace požadovaného genu (části DNA) z jiného organismu
  • Namnožení (PCR)
  • Přenesení do nového organimus
Jaké typy takto pozměněných plodin mohou vznikat?

1. Plodiny zlepšených vlastností
U těchto rostlin je nově vnesena tolerance vůči herbicidům, rezistence vůči škůdcům, nebo rezistence vůči dalším biotickým či abiotickým vlivům (např. větší výdrž v období sucha).

2. Plodiny s přidanou hodnotou produktů
Např. geneticky modifikovaná sója nebo řepka poskytují vyšší a kvalitativně zlepšený obsah olejů, kukuřice může mít vyšší obsah lysinu apod. 

3. Plodiny produkující proteiny
Velké využití mají ve farmacii, speciální enzymy mohou být využitelné v průmyslu atd.


Js41 - B. Využívání GMO plodin v současnosti

Pěstování GMO plodin je stále více populárnější jak v rozvinutých, tak rozvíjejících se zemích. V roce 2010 bylo 10 % orné půdy osázeno geneticky modifikovanými rostlinami. V roce 2011 se pěstovalo na 160 milionech hektarů 11 různých geneticky upravených plodin. V současnosti se komerčně GMO plodiny pěstují ve 29 zemích světa (zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Genetically_modified_crops). 

Za lídry v pěstování GMO plodin můžeme považovat USA, Argentinu, Kanadu, Čínu, Paraguay a Indii. Podívejme se na tabulku č. 1, ve které je uváděna výměra polí osázených GMO plodinami.

Tabulka č. 1 - Státy podle plochy orné půdy s GMO plodinami (v mil. hektarů)

 Stát USA         Argentina Brazílie Kanada    Čína Paraguay
 1996 1.5 0.1 0 0.1 0 0
 1998 20.5 4.3 0 2.8 0.1 0
 2000 30.3 10 3.6 3 0.5 0
 2002 39 13.5 6.3 3.5 2.1 1.2
 2004 47.6 16.2 5 5.4 3.7 1.8
 2006 54.6 18 11.5 6.1 3.5 2
Zdroj: 
http://www.gmo-compass.org/eng/agri_biotechnology/gmo_planting/142.countries_growing_gmos.html

Na obrázku č. 1 vidíme plochu orné půdy oseté GMO plodinami v roce 2011.

Obrázek č. 1 - Státy podle plochy orné půdy oseté GMO plodinami v roce 2011
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js41-gmo/genetically-modified-crops-map.png
Zdroj: 
http://eatdrinkbetter.com/2012/02/18/global-map-of-genetically-modified-crops/

Z 11 komerčně pěstovaných GMO plodin jsou nejvíce pěstovány:
  • kukuřice
  • sója
  • bavlna
  • řepka
  • cukrová řepa
Evropská unie má zatím ke GMO velmi zdrženlivý přístup, který se projevuje masivní regulací pěstovaní GMO plodin. V současnosti je v EU povoleno pěstování jen GMO kukuřice. Ze států EU jsou nejvíce pěstovány ve Španělsku, Portugalsku, Německu, České republice a Slovensku.

Obrázek č. 2 - Regiony EU, kde je zakázáno pěstovat GMO plodiny
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js41-gmo/EU_map_0912.png
Zdroj: http://www.gmo-free-regions.org/fileadmin/pics/gmo-free-regions/conference_2012/map/EU_map_0912.png 

Kromě regulace pěstování je v EU vyžadováno také označování potravin, které v sobě obsahují GMO plodiny. Označování potravin na přítomnost GMO je doménou EU, Ruska a Austrálie. Ve zbytku světa jsou směrnice mírnější, existují celé řady výjimek a někde není označování takovýchto potravin vůbec povinné.

Aktuální situaci v označování GMO potravin naleznete v této mapě.

Js41 - B. Výhody a nevýhody GMO

Na GMO plodiny nemůžeme nazírat jen z jednoho úhlu pohledu. Bezesporu můžeme jmenovat celou řadu pozitiv, která přinášejí:
  • zvýšení výnosů plodin
  • zvýšení nutriční hodnoty plodin 
  • odolnost rostlin vůči nepříznivým podmínkám
Tyto výhody by, teoreticky, mohly zajistit zvýšení produkce potravin a pomoci tak odstranit podvýživu či hladomory. Odpůrci GMO kontrují tvrzením, že výrazné zvyšování produkce potravin není potřeba, protože již dnes se vyrobí větší množství potravin, než lidská společnost spotřebuje. Zajímavá čísla uvádí OSN a její divize FAO:
  • 1.3 mld tun potravin se zbytečně vyhodí (to je 1/3 celosvětově vyprodukovaných potravin)
  • 300 mil. tun potravin se vyhodí ve fázi, kdy je možné je ještě konzumovat (uživilo by 870 mil. hladových na celém světě)
  • ve vyspělém světě každý člověk ročně zbytečně vyhodí 95 - 115 kg jídla
Pro podrobnější seznámí s problematikou plýtvání potravinami se podívejte na analýzu OSN, ze které jsou uváděny i výše citované informace.

Obrázek č. 3 - Potravinové ztráty po regionech
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js41-gmo/Screenshot%202014-01-26%20at%2012.54.20.png

Nevýhody GMO jsou hlasitě diskutovány nejen odpůrci GMO, ale politickými představiteli v EU, která zatím odolává tlaku nadnárodních biotechnologických firem. Mezi nejčastěji zmiňované ohrožení GMO plodinami jsou uváděny:
  • genetické znečištění (možnost rozšíření genů do necílových organismů)
  • riziko mísení semen "normálních" rostlin s GMO plodinami
  • vznik odolných plevelů, které budou odolné vůči herbicidům
  • možnost vzniků alergií a negativních reakcí organismu člověka na konzumaci GMO potravin
  • změny v biodiverzitě ekosystémů

Js41 - C. Nadnárodní korporace a GMO

Vývoj nových geneticky modifikovaných plodin je stále lukrativnější byznys. Hlavní roli ve vývoji a lobbingu za prosazení GMO mají velké nadnárodní koncerny, podnikající v biotechnologiích, agrochemie či farmacii:
  • Monsanto (USA)
  • DuPont (USA)
  • Novartis (Švýcarsko)
  • Bayer CropScience (Německo)
Největší firmou v oblasti GMO plodin je americký nadnárodní koncern Monsanto. Ten v současnosti produkuje 90 % všech geneticky modifikovaných semen. Nejen pro odpůrce GMO plodin je tato nadnárodní firma považována za symbol chamtivosti, arogance a bezskrupulózních obchodník praktik. Mezi nejznámější výrobky této firmy patří:
  • DDT (insekticid, dnes pro své rakovinotvorné účinky zakázaný ve většině států světa. Více v infolistu Greenpeace 
  • PBC (polychlorované bifenyly, Více na webu Arnika)
  • Sacharin a Aspartam (umělá sladidla, prokázány negativní účiny na organismus, ve většině zemí regulováno či zakázáno, více zde.)
  • Roundup (aktuálně nejznámější produkt, účinný herbicid, s pravděpodobně karcinogenními účinky, v Evropě zakázalo např. město Rotterdam)
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js41-gmo/Domaci_ukol.png
 

Jaký negativní dopad mělo pěstování GMO sóji v Argentině? (jako informační zdroj můžete požít Greenpeace)



https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js41-gmo/otaznik.gif

Jaký negativní dopad má pěstování GMO bavlny v Indii? Více v následujícím videu:



Velmi zajímavý dokument na toto téma natočila televize Arte, má název Svět podle společnosti Monsanto (více na CSFD) a dostupný je na YouTube.

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/js41-gmo/Domaci_ukol.png


Na jakém principu funguje technologie Roundup Ready?




JS41 - D. Česko-anglický slovníček


Aktualizováno dne 30. 1. 2014
Comments