GMO (Genetically modified organism), neboli geneticky modifikované organismy, mohou být hnací silou další, v pořadí již čtvrté zemědělské revoluce. Cokoliv se týká GMO, je zatím stále předmětem vášnivých diskusí jak v odborných kruzích, tak i u laické veřejnosti. Js41 - A. Historie a základní pojmy GMO Geneticky modifikovaný organismus je organismus, jehož genetický materiál byl úmyslně změněn. Jde o změny cílené, tedy získané tak, že do rostliny vneseme nebo v ní cíleně deaktivujeme nějaké konkrétní geny. Počátky GMO datujeme do 80. let minulého století v laboratořích farmaceutických firem, které při výrobě nových léků poprvé použily GMO. Podrobnější informace o historii GMO naleznete na Wikipedii. Genetickou modifikací se rozumí izolování jednoho nebo více genů určitého organismu a jejich přenesení do organismus jiného, přičemž oba mohou být naprosto rozdílnými živočišnými nebo rostlinnými druhy. Totou úpravou genetické výbavy je možné u daného organismu buď podpořit jeho pozitivní, nebo utlumit jeho negativní vlastnosti. Rovněž je možné doplnit vlastnosti a charakteristiky, které organismu dosud chybí. Jak se GMO tvoří?
Jaké typy takto pozměněných plodin mohou vznikat? 1. Plodiny zlepšených vlastností U těchto rostlin je nově vnesena tolerance vůči herbicidům, rezistence vůči škůdcům, nebo rezistence vůči dalším biotickým či abiotickým vlivům (např. větší výdrž v období sucha). 2. Plodiny s přidanou hodnotou produktů Např. geneticky modifikovaná sója nebo řepka poskytují vyšší a kvalitativně zlepšený obsah olejů, kukuřice může mít vyšší obsah lysinu apod. 3. Plodiny produkující proteiny Velké využití mají ve farmacii, speciální enzymy mohou být využitelné v průmyslu atd. Js41 - B. Využívání GMO plodin v současnosti Pěstování GMO plodin je stále více populárnější jak v rozvinutých, tak rozvíjejících se zemích. V roce 2010 bylo 10 % orné půdy osázeno geneticky modifikovanými rostlinami. V roce 2011 se pěstovalo na 160 milionech hektarů 11 různých geneticky upravených plodin. V současnosti se komerčně GMO plodiny pěstují ve 29 zemích světa (zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Genetically_modified_crops). Za lídry v pěstování GMO plodin můžeme považovat USA, Argentinu, Kanadu, Čínu, Paraguay a Indii. Podívejme se na tabulku č. 1, ve které je uváděna výměra polí osázených GMO plodinami. Tabulka č. 1 - Státy podle plochy orné půdy s GMO plodinami (v mil. hektarů)
Na obrázku č. 1 vidíme plochu orné půdy oseté GMO plodinami v roce 2011. Obrázek č. 1 - Státy podle plochy orné půdy oseté GMO plodinami v roce 2011 Z 11 komerčně pěstovaných GMO plodin jsou nejvíce pěstovány:
Evropská unie má zatím ke GMO velmi zdrženlivý přístup, který se projevuje masivní regulací pěstovaní GMO plodin. V současnosti je v EU povoleno pěstování jen GMO kukuřice. Ze států EU jsou nejvíce pěstovány ve Španělsku, Portugalsku, Německu, České republice a Slovensku. Obrázek č. 2 - Regiony EU, kde je zakázáno pěstovat GMO plodiny Kromě regulace pěstování je v EU vyžadováno také označování potravin, které v sobě obsahují GMO plodiny. Označování potravin na přítomnost GMO je doménou EU, Ruska a Austrálie. Ve zbytku světa jsou směrnice mírnější, existují celé řady výjimek a někde není označování takovýchto potravin vůbec povinné. Aktuální situaci v označování GMO potravin naleznete v této mapě. Js41 - B. Výhody a nevýhody GMO Na GMO plodiny nemůžeme nazírat jen z jednoho úhlu pohledu. Bezesporu můžeme jmenovat celou řadu pozitiv, která přinášejí:
Tyto výhody by, teoreticky, mohly zajistit zvýšení produkce potravin a pomoci tak odstranit podvýživu či hladomory. Odpůrci GMO kontrují tvrzením, že výrazné zvyšování produkce potravin není potřeba, protože již dnes se vyrobí větší množství potravin, než lidská společnost spotřebuje. Zajímavá čísla uvádí OSN a její divize FAO:
Pro podrobnější seznámí s problematikou plýtvání potravinami se podívejte na analýzu OSN, ze které jsou uváděny i výše citované informace. Obrázek č. 3 - Potravinové ztráty po regionech Nevýhody GMO jsou hlasitě diskutovány nejen odpůrci GMO, ale politickými představiteli v EU, která zatím odolává tlaku nadnárodních biotechnologických firem. Mezi nejčastěji zmiňované ohrožení GMO plodinami jsou uváděny:
Js41 - C. Nadnárodní korporace a GMO Vývoj nových geneticky modifikovaných plodin je stále lukrativnější byznys. Hlavní roli ve vývoji a lobbingu za prosazení GMO mají velké nadnárodní koncerny, podnikající v biotechnologiích, agrochemie či farmacii:
Největší firmou v oblasti GMO plodin je americký nadnárodní koncern Monsanto. Ten v současnosti produkuje 90 % všech geneticky modifikovaných semen. Nejen pro odpůrce GMO plodin je tato nadnárodní firma považována za symbol chamtivosti, arogance a bezskrupulózních obchodník praktik. Mezi nejznámější výrobky této firmy patří:
Jaký negativní dopad mělo pěstování GMO sóji v Argentině? (jako informační zdroj můžete požít Greenpeace) Velmi zajímavý dokument na toto téma natočila televize Arte, má název Svět podle společnosti Monsanto (více na CSFD) a dostupný je na YouTube. JS41 - D. Česko-anglický slovníček Aktualizováno dne 30. 1. 2014 |