Odlišnosti urbanizovaných území mezi kontinenty
Sídelní struktura, velikost měst a urbanizovaných ploch se výrazně liší mezi kontinenty. Příčin je celá řada, z nejvýznamnějších můžeme poukázat na historický vývoj měst, kde např. evropská města mají dlouho tradici vývoje, naopak města v USA vznikala až po evropské kolonizaci.
Js32 - A. Vnitřní struktura města
Pod pojmem "vnitřní struktury města" rozumíme především jednotlivé městské části - centrum, předměstí, čtvrti, funkční zóny apod. Studium vnitřní struktury města patří v dnešní době k prioritám současné urbánní geografie. Poznatky o struktuře města jsou nezbytné pro územní plány města a návrhy pro další rozvoj města.
V období tzv. industriálních měst (viz.
Js29) bylo typické oddělování jednotlivých funkcí města. Územní dělbou práce tak vznikaly ve městech specializované zóny.
Ve 20. století se velmi rozšířily teorie sociálně prostorové struktury města. Koncepty vnitřní struktury města proto vycházely i z práce sociologů, demografů či sociálních antropologů.
Teorie sociálně prostorové struktury města vychází z:
- demografických údajů o věkové struktuře, počtu dětí, velikosti domácnosti apod.
- údajů o sociálně-ekonomickém statusu obyvatel, jako např. profesní struktuře, velikosti příjmů a výdajů, době dojíždění do práce, kvalitě bytů atd.
- etnického statusu - národností, náboženství
- údajů o sociálně patologických jevech - neúplných rodinách, rozvodovosti, potratovosti, kriminalitě atd.
Modely sociálně prostorové struktury města:
1. Koncentrický model (Burgessův model)
Od středu města k jeho okrajům se postupně mění demografické ukazatele obyvatel:
- klesá věk obyvatel
- roste velikost domácností
- roste počet dětí na matku
Kolem centra města tak vnikají koncentrické zóny, které se liší svými funkcemi:
- City (CBD) - centrum podnikaní, obchodního, finančního, společenského života s nejdražšími pozemky ve městě
- Kolem CBD je zóna s nejstarší zástavbou ve městě, která chátrá a obývá ji nejčastěji nejchudší část obyvatel, případně migranti
- Další zónu tvoří převážně kvalitní činžovní domy obývané nižší střední třídou
- Následující zónu obývají bohatší vrstvy obyvatel a tvoří ji většinou rodinné domy
- Poslední zónou jsou příměstské části, ze kterých obyvatelé dojíždějí do města za prací
2. Sektorový model (Hoytův model)
Ve městě se vytváří klínovitě se rozšiřující sektory směřující od centra k okrajům, nejčastěji podél významných linií (např. komunikačních).
3. Model mnoha jader (Harris Ulmannův model)
Podle tohoto modelu má město funkční strukturu tvořenou několika jádry, které se v prostoru města vícekráte opakují.
Každá zóna zaujímá takovou polohu, aby její funkce byla co nejlépe splněna:
- City - umístěno tak, aby bylo dostupné pro co nejvíce obyvatel, nejčastěji tedy ve středu
- Průmyslové oblasti - bývají nejčastěji umístěny kolem významných komunikací
- Obytné zóny vznikají v oblastech, ze kterých mají obyvatelé snadnou dostupnost jak centra, tak zaměstnání
Teorie více jader vychází také z toho, že některé funkce města se přitahují, jiné naopak odpuzují (u průmyslových oblastí nebudou zóny s dražším bydlení).
V praxi dochází k tomu, že se všechny tři modely kombinují.
Js32 - B. Typy měst
Města můžeme rozdělit podle svého významu, zaměření, stagnace či vývoje, koncentrace průmyslu nebo služeb a samozřejmě jaké podle velikosti. V tabulce č. 1 vidíme příklady některých typů měst.
Tabulka č. 1 Typy měst v Evropě
| Typ města | Charakteristika | Příklad |
| Globální | města světového významu, centra globalizace | Londýn, Paříž |
| Města jedné firmy | město závislé na jedné firmě, společnosti | Leverkusen, Ludwigshafen |
| Progresivní města | města, která jsou "In", rostou, jsou zaměřena na vědu, IT, technologie | Mnichov, Bristol, |
| Upadající města | bývalá centra těžkého průmyslu, zastaralá infrastruktura, nezaměstnanost | Mons, Sheffield, Ostrava |
| Nová města | v zázemí velkých aglomerací, pohlcují přebytky obyvatel | Évry, Milton Keynes |
| Centra kultury | města závislá na turistice nebo pořádaní velkých kulturních akcí | Benátky, Cannes |
Zjisti, jaké firmy sídlí ve městech Leverkusen a Ludwisgshafen. Které příklady můžeš jmenovat v ČR?
Js32 - C. Odlišnosti sídel ve světě
Evropa
- města mají většinou svůj původ ve středověku
- v centrech měst jsou historické budovy, náměstí a přilehlé uličky s domy starými stovky let
- v TOP 20 největších měst světa je z evropských jen Moskva
Severní Amerika
- města vznikala až po příchodu Evropanů od 17. století
- v centrech velkých měst (Central Business District, Downtown) jsou většinou výškové budovy (mrakodrapy)
- téměř žádné vesnice s méně než 1000 obyvateli
- velké megalopole
- národností diferenciace (China Town, Little Italy)
Austrálie a Oceánie
- málo středně velkých měst
- 60 % obyvatel žije v 5 největších australských městech
- Obrázek č. 1 - Počet obyvatel žijících v hl. městě státu
Východní Asie
- leží zde jedny z největších měst světa také největší megalopolis světa
- prudký růst měst na pobřeží Číny
- Obrázek č. 2 - Nejvýznamnější městské oblasti Číny
Zdroj: www.citypopulation.de
Js33 - D. Česko-anglický slovníček
Aktualizováno dne 1. 12. 2013
