 Js39 - A. Období před vznikem zemědělství V období před vznikem zemědělství si lidé obstarávali obživu:
Život tehdejších lidí byl charakteristický životem v malých skupinách, nejčastěji do několik desítek jedinců. Důvodem bylo pravděpodobně to, že větší skupiny by rychle vyčerpaly zdroje ve svém okolí. Zároveň se tehdejší lidé často přesouvali, a to v závislosti na pohybu zvěře a také na to, v jakém období rostly dané rostliny. I když se to může zdát v dnešním světě nemožné, ještě stále existují kmeny, které si tímto způsobem zajišťují obživu. Jedná se však o nepatrný počet obyvatel, kteří žijí v nepřístupných oblastech světa:
 Jak se jmenují obyvatelé nejmenšího obydleného kontinentu, kteří se stále živí lovem a sběrem? Js39 - B. Vznik zemědělství Ke vzniku zemědělství patrně došlo kombinací náhody a experimentů. Předpokládá se, že si tehdejší lidé všimli, že ze zbytků použitých rostlin mohou vyrůstat další rostliny a například že zaléváním se urychlí jejích růst. Zvířata byla pravděpodobně zpočátku domestikována (chována) jako oběti náboženských rituálů, možná i jako "domácí mazlíčci". Až postupem času se v domestikovaných zvířatech začal vidět ekonomický přínos. První zemědělství určitě nevzniklo na jednom místě, ale začalo se nezávisle vyvíjet paralelně v různých částech světa. Na obrázku č. 1 vidíme první oblasti světa, kde si lidé začali sami množit rostliny pomocí odřezků části rostlin, nebo pomocí kořenů. Obrázek č. 1  Všimněte si, že první regiony světa, kde začaly prvopočátky zemědělství (JV Asie, Z Afrika, SZ Jižní Ameriky), se nacházely na pobřeží v místech, kde byla velká koncentrace ryb. Rybolov byl totiž méně náročný na čas než lov. Lidé tak měli více času na pozorování a experimenty. Js39 - C. První zemědělská revoluce První zemědělská revoluce, můžeme také říci první výrazný pokrok v rozvoji zemědělství, spočívala v množení rostlin pomocí semen (tzv. osevní zemědělství). Opět se vyvíjeli paralelně v různých částech světa:
Z těchto oblastí se posléze osevní způsob množení rostlin rychle rozšířil do dalších částí světa. Druhým výrazným pokrokem v rozvoji zemědělství byl počátek chování zemědělsky využívaných zvířat, nejdříve pro tažné práce (pomoc s přípravou půdy), později také pro mléko či maso. První oblastí, kde se poprvé spojila rostlinná a živočišná výroba byla oblast Jihozápadní Asie. První domestikované plodiny:
Js39 - D - Druhá zemědělská revoluce Během 17. a 18. století došlo v Evropě k poměrně výrazným inovacím v zemědělství, v jejichž důsledku se zvýšila produkce a celková efektivita zemědělství. Mezi hlavní změny patří:
Druhá zemědělská revoluce umožnila rychlý nástup průmyslové revoluce, protože větší produkce potravin umožnila koncentraci obyvatel ve městech (růst urbanizace). Zároveň bylo zemědělství zpětně ovlivněno průmyslovou revolucí a novými technickými prostředky a rychlejší přepravou zemědělských produktů. Js39 - E - Třetí zemědělská revoluce Této revoluci se častěji říká "Zelená revoluce" a její počátky se datují do 60. let 20. století, tz. do doby nejvýraznějšího růstu světové populace. Hlavním cílem bylo zvýšit výnos plodin z jednotky plochy zaváděním novým odrůd, často založených na genovém inženýrství. Zelená revoluce se měla vypořádat s problémem světového hladu, který začal být s prudce rostoucí populací akutní, a to zvláště v nejchudších regionech světa. Js39 - F - Česko-anglický slovníček  Aktualizováno dne 3. 1. 2014 |