Js40 Zelená revoluce

https://e29e80e5-a-09424f46-s-sites.googlegroups.com/a/gnj.cz/zemepis/urbanni-geografie/logoEU.png?attachauth=ANoY7cqcgQjVaer7CH5XZNJBmim52cCYCpwb2uh3UtxcDiLnvVXJWrpM1OEEnoMTzxgW_rOVSx1IFpPfrf8njb7B1x1DdCSpUDRjYW-F4tb70J6qVbSoz2irE534zDb4LppSE956PiBiPXZMCu956t0O-O95EOTWB4Di-N0CQy7gfoZvYE-vwpl_rqQ-MHAOOwMEgbf4QiiOfjSMFxVidBj67o6wOYPOrg%3D%3D&attredirects=0

Ve 20. století byla nejvýznamnější událostí v oblasti zemědělství tzv. Zelená revoluce, která byla realizovaná za podpory OSN, resp.její divize zvané FAO (Food and Agriculture Organisation). Reagovala na výraznou akceleraci nárůstu lidské populace po 2. světové válce, která rostla geometrickou řadou, na rozdíl od produkce potravin, která rostla aritmetickou řadou. Následkem byl globální problém podvýživy a hladu v chudých částech světa.

Obrázek č. 1 - Růst světové populace a produkce potravin
 

Js40 - A. Příčiny a počátky Zelené revoluce

Pojem Zelená revoluce je pojem označující:
  • zavádění nových zemědělských technologií
  • celkovou modernizaci zemědělství
  • intenzifikaci zemědělské produkce
Hlavním cílem Zelené revoluce bylo zvýšit zemědělskou produkci základních potravin, resp. zvýšit výnosy z hektaru v nejchudších regionech světa a pokusit se tak vymýtit chronický hlad a podvýživu

V tradičním samozásobitelském zemědělství v nejchudších regionech bylo využíváno přírodních druhů obilovin, k obdělávání polí bylo využíváno lidské nebo zvířecí síly. Možnost zvyšování produkce (výnosů) tak byla naprosto minimální. 

Otcem Zelené revoluce byl americký vědec Norman Borlaug, který ve 40. letech prováděl v Mexiku výzkum, na jehož základě vyšlechtil novou odrůdu pšenice. Nově vyšlechtěná pšenice byla oproti původním druhům mnohem odolnější vůči nemocím a plísním. Hektarové výnosy vzrostly z průměrných 4 - 4.5 tun na 6 - 6.5 tun. Mexiko, které dříve muselo pšenici dovážet, se rázem stalo jejím vývozcem.

Američtí šlechtitelé nových odrůd vycházeli z poptávky, která reagovala na objev, že dusík podporuje růst a plodnost rostlin. Začali proto hledat způsob, jak ho rostlinám dodat ve větší míře. Tak vznikla umělá hnojiva.

Díky novým hnojivům rostliny začaly rostliny několikanásobně zvětšovat objem svých zrn, na což nebyly stavěné jejich stonky, které byly příliš vysoké a tenké. Stonky se pod vahou úrody začaly lámat a z výnosů tak nezůstalo nic. Proto nezbylo nic jiného, než se pokusit vyšlechtit nové odrůdy, které tento problém vyřeší. Tak začala Zelená revoluce.

Js40 - B. Prostředky Zelené revoluce

Základními prostředky Zelené revoluce, které vedly ke zvýšení výnosů byly:

  • nově vyšlechtěné odrůdy plodin
  • umělá hnojiva
  • postřiky
  • mechanizace
  • další postupy (umělé zavlažování...)

Vše začalo pšenicí vyšlechtěnou v Mexiku Normanem Borlaugem. Kromě pšenice byla vyšlechtěna také nová odrůda rýže s názvem IR-8. Tento nový druh rýže měl hektarový výnos 4 - 7 tun, v porovnání s původní odrůdou s výnosem pouhých 2 -4 tun. 

V zemědělství se začala uplatňovat také dusíkatá hnojiva, která zajišťovala rostlinám rychlejší růst a vyšší výnosy. Ve velkém tak, společně s postřiky, začala masivní chemizace zemědělství.

Úkol - zjisti co jsou herbicidy, fungicidy, pesticidy

Lidská nebo zvířecí síla byla postupně nahrazována mechanizaci, která dále zefektivnila zemědělskou činnost. Díky umělým hnojivům, chemickým postřikům, ale např. i zavlažování či melioraci,  mohli zemědělci nejen zvýšit výnos svých polí, ale také pěstovat plodiny i v místech, kde to bylo dosud obtížné.

Zelená revoluce, která v Mexiku zažila velký úspěch, se začala šířit do zbytku světa a navždy změnila způsoby zemědělství na celém světě. Do konce minulého století tak bylo osázené moderními druhu rýže přes 75 % rýžových polí v Asii, vyšlechtěná pšenice zaujímá přes 50 % osevních ploch v Asii a Latinské Americe (zdroj: Perkins, J.: Green Revolution [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné na www: <http://www.eoearth.org/article/Green_Revolution>)

Zemědělské postupy, které zavedla Zelená revoluce, jsou dnes běžnými zemědělskými metodami napříč kontinenty. Jedinou oblastí, kde se Zelená revoluce neujala, je oblast Subsaharské Afriky

Za hlavní světové plodiny můžeme považovat pšenici a rýži - v dnešní době je prakticky všechna světová produkce tvořena vyšlechtěnými vysoce plodícími odrůdami.

Na obrázku č. 2 vidíme nárůst výnosů pšenice vlivem Zelené revoluce v následujících regionech (1 - USA, 2 - Čína, 3 - Indie, 4 - Afrika).

Obrázek č. 2 - Výnosy pšenice během Zelené revoluce
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/green-revolution-a-gmo/Screenshot%202014-01-25%20at%2017.07.18.png
Zdroj: autor

Js40 - C. Dopady Zelené revoluce

Zelené revoluci se její klíčový cíl - zvýšit produkci potravin a zefektivnit zemědělství, povedlo splnit a výrazně tak přispěla v boji s hladem a podvýživou. Pro pochopení celkového kontextu musíme zmínit i negativa, kterou s sebou tato revoluce přinesla.

Dopad na zaměstnanost a urbanizaci

Nemusí to být z počátku zřejmé, ale Zelená revoluce měla dopad i na urbanizaci a vznik slumů. S postupující mechanizací zemědělských činností došlo k tomu, že lidé přišli o práci a zvláště v chudých částech světa se tak lidé dostali do bezvýchodné situace, kterou mnohdy řešili právě migrací do měst. V nich však často práci nenašli také, a bez kvalifikace a vzdělání skončili v chudinských čtvrtích na okrajích velkoměst.

Chemizace zemědělství

Nadměrné používání dusíkatých hnojiv způsobují degradaci půdy a také znečištění půdy. Zvláště zemědělci v chudých částech světa nebyli dostatečně poučení a obeznámeni s jejich používáním a často se domnívali, že čím více budou hnojit, tím větší budou mít výnosy. S rostoucí spotřebou umělých hnojiv však na globálním trhu klesala jejich cena a hnojiva se stala ještě dostupnější. Podle odhadů např. v Indii vzrostla spotřeba umělých hnojiv šestinásobně.

Podobné je to i u postřiků, kde stejně jako u hnojiv hrozí znečištění životního prostředí, navíc se přidává i fakt, že škůdci se stávající vůči postřikům postupně rezistentní a musí se tak vyvíjet stále nové chemické směsi.

Druhová rozmanitost

Na příkladu Indie můžeme demonstrovat drastické snížení druhové biodiverzity u odrůd rýže. Před nástup Zelené revoluce se v Indii pěstovalo cca 30 000 odrůd rýže. Nyní je to jen 10 odrůd, z nichž všechny jsou odrůdy s vysokými výnosy (zdoj: Briney, A.: Green Revolution – History and Overview of the Green Revolution [online]. [cit. 2013-03-11]. 
Dostupné na www: <http://geography.about.com/od/globalproblemsandissues/a/greenrevolution.htm>).

Snížení biodiverzity vede k tomu, že rostliny jsou více náchylné k nemocem a škůdcům, což následně způsobuje větší používání postřiků.

Js40 - D. Zelená revoluce a potravinová soběstačnost


Comments