Js30 Geografie města III

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-iii/logoEU.png


Města, zvláště ta velká, se od sebe výrazně odlišují v různých částech světa. Města můžeme porovnávat nejen z pohledu vyspělosti a životní úrovně (infrastruktura, kvalita života), ale také z hlediska vnitřní struktury města a jeho historického vývoje.

Js30 - A. Problémy velkoměst

Životní úroveň a kvalita života

Velkoměsta se ve všech státech světa musí vypořádat s velkou koncentrací obyvatel, která s sebou přináší nároky na infrastrukturu a zajištění kvalitního života obyvatel. Každé velkoměsto musí řešit, jak tyto nároky uspokojit.

Za nejčastěji zmiňované problémy velkoměst jsou považovány:
  • dopravní infrastruktura a velký počet automobilů ve městech
  • systém veřejné dopravy
  • znečištění životního prostředí
  • kriminalita
Tyto problémy trápí města bohatá i chudá.

1. Dopravní infrastruktura

Se vzrůstající životní úrovní obyvatel roste počet automobilů, které se po městě pohybují. Kvalitní dopravní infrastruktura obnáší dostatečně kapacitní komunikace a obchvaty měst, které svádějí tranzitní dopravu mimo samotné území města. Jestliže ve městě není vyřešen efektivní systém veřejné dopravy, stává se situace neúnosnou a na denním pořádku jsou nekonečné dopravní zácpy. Dopravní problémy mají negativní dopad nejen na dojížďku obyvatel, ale také na systém zásobování (logistiky) či poskytování služeb první pomoci.

Např. v Moskvě stráví průměrný řidič každý rok v dopravních zácpách neuvěřitelných 192 hodin (8 dní) a nejhorším městem amerického kontinentu je Rio de Janeiro. Více informací o 10 nejhorších světových městech z hlediska dopravních zácp naleznete na webu CNN.

Nejvytíženější dopravní komunikací v USA je dálnice 405 (405 Highway), která vede severojižním směrem přes Los Angeles. Denní vytížení komunikace dosahuje hodnoty 380 000 automobilů. Naše nejvytíženější komunikace D1 působí oproti této cestě jako "klidná okreska".

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-iii/otaznik.gif

Jaká je denní vytíženost naší nejvýznamnější dálnice u Prahy?


Video č. 1 - Doprava na dálnici 405 (USA, LA)

V chudých zemích sice nemusí čelit takovémuto náporu aut, zato ale nedisponují kvalitní dopravním infrastrukturou a řízením provozu, ve výsledku jsou tak rozsáhlé dopravní zácpy na denním pořádku i tam.

Video č. 2 - Dopravní chaos v Dháce (Bangladéš)


2. Systém veřejné dopravy

Kvalitní systém veřejné dopravy má pozitivní dopad na počet vozidel, lidé se mohou rychleji a spolehlivěji dopravit do zaměstnání a také se sníží znečištění ovzduší. Efektivní systém hromadné dopravy je však nákladnou záležitostí, vyžaduje rozsáhlé investice do infrastruktury a proto si jej mohou dovolit města převážně ve vyspělé části světa.

Například jen metrem v Soulu (Jižní Korea) pasažéři uskuteční 2.5 miliardy jízd za rok. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby systém metra nebyl zbudován? 

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-iii/otaznik.gif

Kolik pasažérů přepravilo za rok 2012 pražské metro?


Statistiku nejvytíženějších systému metra na světě naleznete zde.

Systém podzemních drah hraje v moderních velkoměstech klíčovou roli při dopravě obyvatel, což dokládá video č. 3, které ukazuje dopravní špičku na jedné ze zastávek pekingského metra.


3. Znečištění životního prostředí

Koncentrace průmyslu, intenzivní automobilová doprava a kvalita vozového parku výrazně zhoršují kvalitu ovzduší ve velkých městech. Města ve vyspělých zemích proto bojují s počtem automobilů jako zdrojů znečištění ovzduší:
  • omezují nebo zpoplatňují vjezdy do center měst
  • povolují vjezd jen nízkoemisním autům nebo elektromobilům
  • používají další metody (vjezd podle SPZ - jeden den lichá, druhý den jen sudá, např. v Mexico City)
Pro příklad extrémního znečištění ovzduší nemusí cestovat do Číny nebo Nigérie. Jedním z nejhorších regionů EU co do množství škodlivin v ovzduší je naše Ostravsko.


Ve velkoměstech v chudých částech světa kromě znečištění ovzduší musí bojovat také se znečištěním vod (absence čističek) a např. také svozem a uskladněním komunálního odpadu. Jedna z nejhůře znečištěných řek světa leží v Dháce a pro místní obyvatele slouží jako zdroj pitné vody.


4. Kriminalita

Pro městský styl života je charakteristická anonymita a neosobní životní styl. Tyto atributy městského života jsou živnou půdou pro zvýšený výskyt sociálně patologických jevů a vysoké kriminality. Platí předpoklad, že čím větší město, tím vyšší míra kriminality. Významnou měrou tuto skutečnost ovlivňuje práce policie, míra korupce a také vymahatelnost práva. 

New York byl dlouhodobě na prvním místě v míře kriminality v USA a názvy typu "Bronx" se staly synonymem pro nebezpečné městské čtvrti po celém světe. 

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-iii/Domaci_ukol.png


Jaká se vyvíjela míra kriminality v New Yorku v minulých 30 letech? 



Aktuální žebříček nejnebezpečnějších měst světa naleznete zde.

Js30 - B. Slumy

Podle definice OSN jsou slumy chudinské čtvrti z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, které se nacházejí na předměstích velkoměst především chudých zemích. 

Ve slumech dnes žije zhruba 1 miliarda lidí a podle OSN se tento počet do roku 2020 zdvojnásobí.

Tabulka č. 1 - Počet obyvatel žijících ve slumech (údaje z roku 2003)


Slumy jsou charakteristické:
  • špatným přístupem k pitné vodě
  • nízkou úrovní hygieny prostředí
  • vysokou mírou kriminality
  • mizivou nebo neexistující infrastrukturou (kanalizace, svoz odpadu) a sociální vybaveností
  • vlastními "zákony" a pravidly
  • sociální vyloučení
Slumy jsou charakteristické především pro chudé státy světa, v různých zemích se jim proto říká jinak:
  • favely v Brazílii
  • kampungy v Indonésii
  • villa misseria v Argentině
  • bidonvilly ve frankofonní Africe
  • townshipy v jižní Africe

Jaké jsou příčiny rozvoje slumů? Podobně jako v raných obdobích urbanizace v Evropě, i zde platí, že hlavním motivem lidí ke stěhování do měst jsou ekonomické důvody. Na venkově je obecně vyšší míra nezaměstnanosti a chudoby. Lidé stěhující se do měst tak očekávají zlepšení své životní situace. Jejich očekávání však většinou nejsou naplněna a často dochází k jejímu zhoršeníMěsta totiž nejsou schopna pojmout nekonečný přísun nových obyvatel a zajistit jim bydlení, práci a alespoň základní kvalitu života.

Život ve slumech

Obyvatelé slumů jsou vesměs nekvalifikovaní a nabídka práce je mizivá. To vede k obrovské míře nezaměstnanosti. V chudých zemích neexistuje státní sociální systém a podpora v nezaměstnanosti. Obyvatelé si musí zajistit obživu sami - nejčastěji nelegálním způsobem (tzv. šedá ekonomika) nebo přímo kriminální činností. Ve slumech tak bují kriminalita a zločin (prostituce, drogy) a z opuštěných dětí se rekrutují členové dětských gangů, které ovládají tyto slumy.

Vlivem absence infrastruktury jsou pro nás běžné věci jako vodovod, elektřina, kanalizace, popelnice a zpevněné cesty, ve slumech naprostou zvláštností. Pro přiblížení situace si uveďme několik statistik:
  • v Limě platí za vodu obyvatelé slumů 20x více, než bohatí (zdroj: HADDAD, L., RUEL, M., GARRETT, J. (1999): Some Urban Facts of Life: Implications for Research and Policy. World development, 27, č. 11, s. 17-38.)
  • v Ghaně se průměrně 1300 lidí dělí o jednu toaletu (zdroj: http://www.ifpri.org/sites/default/files/pubs/pubs/abstract/112/rr112.pdf)
  • ve slumech v Nairobi připadá na jednoho obyvatele v průmětu 3,3 m2 (zdroj: CARE (2006): Cities on the brink: Urban poverty in the 21st century)
V posledních letech se stávají slumy turistickou atrakcí, kde bohatí turisté, znudění přírodou, pořádají zájezdy do slumů, kde "obdivují" extrémní chudobu a těžký život místních obyvatel. Paradoxem je, že většinu těchto "zájezdů" pořádají místní mafie, které slumy ovládají a mohou tak zajistit turistům bezpečnost. Zároveň tak mají i další finanční příjem.

Jedním z největších slumů světa je Kibera v Nairobi, ve které žije přes 1 milion obyvatel. Krátkou procházku po tomto slumu, druhém největším na světe, můžete vidět na krátkém videu.





Žebříček největších slumů světa je dostupný pod tímto odkazem.



Podrobné a velmi obsáhlé informace o slumech naleznete v publikaci OSN s názvem The Challenge of slums, kterou zdarma ke stažení naleznete zde.


Js30 - C. Česko-anglický slovníček


Aktualizováno dne 23. 11. 2013
Comments