Js29 Geografie města II

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-ii/logoEU.png


V této kapitole si popíšeme procesy, které doprovázejí vývoj měst.

Js29 - A. Vývoj měst v historii

Již v dobách před začátkem našeho letopočtu existovala prosperující města s několika sty tisíci obyvateli. 

Tabulka č. 1 - Počet obyvatel největších měst v historii

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_largest_cities_throughout_history

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-ii/otaznik.gif

Kolik měla v období středověku Praha? Kolik měl obyvatel na počátku průmyslové revoluce Nový Jičín?


K bouřlivému rozvoji měst, jak již víme, došlo až v době průmyslové revoluce. V celkovém rozvoji měst rozlišujeme 3 hlavní vývojové etapy:

  • město před-industriální
  • město industriální
  • město post-industriální
Tabulka č. 2 - Vývojová stádia měst

Zdroj: Otakar Čerba, Přednášky z předmětu Geografie města

Js29 - B. Urbanizační fáze

Teorie obecně platného vývoje měst pochází z roku 1982 a autorem je Van den Berg („A Study od Growth and Decline“). Je členěna do čtyřech fází:
  • urbanizace
  • suburbanizace
  • deurbanizace
  • reurbanizace

1. Urbanizace

Jedná se o prostý růst měst daný migrací obyvatel z venkova do města. Tento přesun obyvatel je podmíněn přebytkem pracovních sil v zemědělských oblastech a poptávkou po pracovní síle ve městech danou rozvojem průmyslové výroby. 

Obyvatelstvo je vlivem nízké prostorové mobility (absence snadné dopravy, dojížďky za prací) soustředěno v blízkosti továren, kde vznikají nové obytné čtvrti. Výsledkem jsou průmyslová města s velkou koncentrací obyvatel, nebo konurbaci (souměstí) v oblasti těžby nerostných surovin a koncentrace návazného průmyslu.

Jednou z podmínek byly i sociální změny ve společnosti, např. zrušení nevolnictví, které umožňovaly obyvatelům snadno migrovat do měst.

2. Suburbanizace

Ve městě vznikají skupiny obyvatel, které preferují bydlení v klidnějších oblastech, převážně na okrajích měst. Přesun části obyvatel do předměstí (suburbií) je spjat především s rozvojem dopravy a kvality bydlení. Pro tuto skupinu obyvatel dochází k oddělení místa bydliště od místa pracoviště. 

Obyvatelé žijící na předměstích patří do vyšších příjmových kategorií, čímž si mohou dovolit do práce dojíždět z větší vzdálenosti. Město pokračuje ve svém růstu (jak z hlediska počtu obyvatel, tak i prostoru) a v rámci aglomerace se postupně stávají okolní vesnická sídla součástí města

Z hlediska typu zástavby jsou typické nově vnikající nízkopodlažní stavby (rodinné domy) na okrajích měst. Mohou se formovat také tzv. satelitní městečka

Obrázek č. 1 - Satelitní město



Fázi suburbanizace tak představuje odliv bohatších vrstev obyvatel z center měst na jejich okraje. Dochází ke stagnaci nebo úpadku populace v městském centru

V komunistických zemích měla subrubanizace podobu vzniku mamutích sídlišť na okrajích měst.

Obrázek č. 2. - Ostrava - Dubina 

 
V evropských zemích byla suburbanizace záležitostí prvních 20 let po druhé světové válce a byla inicializována těmito podněty:
  • politikou sociálního státu s důrazem na sociální rovnost (hypotéky, minimální mzda, sociální síť)
  • populačním boomem 50. a 60. let
https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-ii/Domaci_ukol.png


Jak se projevily procesy subrubanizace v Novém Jičíně v období komunismu a po roce 1989?



3. Deurbanizace

Jedná se o proces dalšího snižování populace centra města a jeho přilehlých částí. Důvodem je nižší porodnost a migrace bohatších obyvatel mimo samotné město, do okolních vesnic a menších měst. Důvody jsou podobné jako ve fázi suburbanizace - potřeba klidnějšího a čistšího životního prostředí.

Proces deurbanizace byl nejsilnější v průmyslových aglomeracích zaměřených na těžký průmysl a těžbu surovin. Tato odvětí byla postižena stagnací a lidé si museli hledat nové pracovních příležitosti mimo samotnou městskou aglomeraci. 

Deurbanizace postihla během 70. a 80. let. Charakteristická byla  pro průmyslové oblasti Velké Británie, Německa, Belgie nebo USA. 

4. Reurbanizace

Následkem suburbanizačních a deurbanizačních procesů se velmi změnila centra měst, která povětšinou pozbyla obytnou funkci a stala se centrem služeb a jiných komerčních aktivit. Dříve živá a rušná centra měst se mimo "pracovní dobu" stala mrtvými částmi města.

Procesy reurbanizace se snaží s touto situací vyrovnat snahami o opětovné oživení center měst. Jedná se např. o tyto aktivity:
  • obnovování obytných funkcí center měst (stavby nových obytných částí splňujících nároky na kvalitu bydlení a okolního prostředí - parky, odpočinkové areály, kultura)
  • revitalizace upadajících nebo zaniklých průmyslových prostor (tzv. brownfieldy)
Výsledkem reurbanizačních procesů bývají nové obytné čtvrti vytvořené z bývalých průmyslových oblastí, které jsou zajímavé architektonicky, kladou důraz na zeleň, klidové zóny a přiměřené možností kultury a sportu.

Obrázek č. 3 - Obytné domy v reubanizovné části města


S procesem reurbanizace velmi často souvisí jev zvaný "gentrifikace". Do revitalizovaných center jsou lákáni obyvatelé s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, Yuppies). Pro takto revitalizované oblasti jsou charakteristické jednočlenné nebo dvoučlenné domácnosti a luxusní byty.

Js29 - C. Česko-anglický slovníček

https://sites.google.com/a/gnj.cz/zemepis/geografie-mesta-ii/Screenshot%202013-11-24%20at%2018.44.35.png

Aktualizováno dne 23. 11. 2013

Comments